O webu Bannery a partneři Letecké motory Popisy motorů Teorie a další články Slovník pojmů Časté otázky Srovnání motorů Převaděč jednotek Zajímavé odkazy Literatura Expozice For English readers Ruská letecká výzbroj Popis zbraní Články Pilot Súčka Technik u dopravky Jindřichův Hradec Letecké simulátory Jesenicko 2.0 ZK VFR Objects FSbox - crashboxy Přehled scenérií ČR Poznatky z tvorby Časté problémy s FS Lock On - tutorial Ka-50 Black Shark Ostatní Cyklovýlety Akce & fotky Kalendář akcí Mapa leteckým muzeí Letecké dny v ČR/SR Letecké dny a akce Aviatická pouť 2010 Aviatická pouť 2012 CIAF 2000 CIAF 2002 CIAF 2003 CIAF 2004 CIAF 2005 CIAF 2006 CIAF 2007 IFD 2008 Přerov 2005 Přerov 2006 Flying Rhino 2005 Flying Rhino 2007 Flying Rhino 2008 Flying Rhino 2009 Ramstein Rover 2012 Náměšť, Hradec 95/6 Náměšť 1995 a 1996 Náměšť 2006 Mošnov 1989 Den NATO 2006 Den NATO 2007 Dny NATO 2008 Dny NATO 2012 Čáslav 2007 Sliač 1964 Sliač 2003 Sliač 2005 Národné let. dni 2007 Malacky 2009 CSIAF 1992 Le Bourget 2007 RIAT 2009 TLP 2008 Duxford 2008 Kecskemét 2008 Kecskemét 2010 Airpower 2009 NTM 2009 Radom 2013 Cihelna 2006 Cihelna 2007 Cihelna 2010 Cihelna 2012 Den Pásovce 2009 Den Pásovec 2010 Kbely Bílý Potok Olomouc Neředín Králíky, tvrz Bouda Lešany Vyškov AirPark Zruč TM Brno Krakow 2013 Muz. Orla Bialego Świdnica Košice SPSL 2008 Messerschmitt Stif. Schleißheim Cottbus Gatow Peenemünde Sinsheim Gatčina NASM Castle Air Museum Hill Aerospace Museum Pacific Air Museum USS Hornet Planes of Fame Cradle of Aviation Kennedy Space Center Midland Museum of Flight USS Interpid Hendon De Havilland Museum Le Bourget Museum Linköping Aeroseum Ängelholm Moskva Siem Reap Bukurešť War Remnants Museum Rimini Caproni Automoto Autosalon 2005 AUTOTEC 2008 Ecce Homo 2005 Ecce Homo 2006 Ecce Homo 2007 Ecce Homo 2008 Ecce Homo 2009 FMX Brno 2010 Fotky z letů Let nad Jeseníky I Let nad Jeseníky II Let v Piper L4J Praha - Chania 2007 Ostatní Priessnitzův pohár 07 Delfín OK-ATS JAS-39 Gripen Panorama Medlánky 24.2.2008 Depozit TM Brno Dargen Ignis Brunensis 2008 aukce Mariánské Láz. California agric. mus. Petroleum museum Možnosti webu

Switch to English Přidat k oblíbeným Verze pro tisk
Spřátelené weby
L-39 Výcvikový systém ATM Online www.airbase.cz www.militarybox.cz Československá PVO další odkazy

R-37 (AA-X-13 Arrow)

Vympel, SSSR

R-37, střela velmi dalekého dosahu, patří mezi zbraně se světovou premiérou na výstavě MAKS’97. Neveřejně byla představena už v únoru 1992 na letišti Mačulišče nedaleko Minsku při příležitosti výstavy vojenské letecké techniky pro vedoucí představitele SNS. Tehdy šlo o představení ne velmi přesných maket. Šestice maket R-37 byla umístěna pod trupem těžkého záchytného stíhače MiG-31M, na základě čehož většina pozorovatelů usuzovala, že šlo o specializovanou řízenou střelu určenou výlučně pro tento typ letadla, tedy podobně jako je tomu u střel R-33. Ve skutečnosti je R-37 vyvíjena jako univerzální řízená střela dalekého a velmi dalekého dosahu pro všechny stíhací letadla páté a případně také některých letadel 4,5-té generace. K jejímu vývoji se přistoupilo na začátku 80. let, první letové zkoušky proběhly v roce 1989. 

Za základ nové řízené střely posloužila R-33. R-37 se vzhledově odlišuje větším zakřivením ogiválního dielektrického krytu antény systému navedení a kratšími stabilizátory. Všechny čtyři řídicí plochy jsou sklopné, což by nemělo sloužit jen na to, aby se přední trojice střel dala podvěsit pod trup nosiče MiG-31M, ale aby ji bylo možné umístit i do vnitřních prostorů takových letounů-nosičů, jako je stíhač páté generace firmy MiG-MAPO vyvíjený v rámce programu MFI. Toto nové letadlo je známější pod interním firemním značením projekt „1.42“. Střela je pro dosažení lepších manévrovacích schopností záměrně aerodynamicky nestabilní. R-37 má oproti R-33 výkonnější raketovou pohonnou jednotku na TPH s vyšší energetikou. Dolet při letu po běžné trajektorii je 150 km. Při některých specifických druzích činnosti se udává dolet až 400 km. Jde o postřelování nemanévrujících cílů emitujících velké množství elektromagnetické energie – například létající velitelská stanoviště, letouny AWACS, letouny radioelektronického a psychologického boje, apod. V tomto případě by R-37 měla podle inerciálního programu s maximálním využitím svých energetických možností nastoupat po balistické dráze do velké výšky a po dohoření paliva klesavým řízeným letem bez pohonu útočit na zvolený cíl. Střela R-37 je vybavena novou kombinovanou inerciálně-poloaktivně-aktivní hlavicí samonavedení 9B-1388 firmy NII Agat. Hlavními systémy hlavice jsou aparáty poloaktivního kanálu, aktivního kanálu a kanálu radiokorekce. Průměr hlavice je 380 mm, délka bez aerodynamického krytu 780 mm a hmotnost bez krytu nepřesahuje 45 kg. Hlavice samonavedení zajišťuje vyhledání, zachycení a sledování pohybujících se vzdušných cílů na základě předběžného určení jejich souřadnic palubní radiolokační stanicí letounu-nosiče. Hlavice vyhodnocuje úhlové souřadnice, úhlovou rychlost cíle a rychlost vzájemného přibližování rakety a cíle v poloaktivním i aktivním režimu činnosti. Hlavice formuje a prostřednictvím digitálního spojovacího kanálu přenáší signály řízení střely. Při činnosti kombinuje režimy inerciálně-korekčního navedení, poloaktivního nebo aktivního navedení na cíl. V případě střelby na větší vzdálenost je ŘS naváděna v první fázi inerciálně s radiokorekcí. Znamená to, že po startu letí po trajektorii, která byla zadána palubnímu počítači střely při její předletové přípravě. Při střelbách na vzdálenost dosahu zachycení poloaktivního a aktivního kanálu navedení jsou parametry programu počítače korigovány povely vysílanými na palubu ŘS prostřednictvím kanálu radiokorekce. Dálkový dosah tohoto kanálu je 100 km. Po vletu ŘS do zóny zachycení poloaktivního a aktivního kanálu navedení přebírají navedení střely na cíl tyto kanály. V případě poloaktivního kanálu je navedení realizováno s využitím palubní radiolokační stanie letounu-nosiče nebo spolupracujícího letadla. V případě použití aktivního kanálu je navedení střely na cíl autonomní. Cíl s efektivní radiolokační odrazovou plochou 5 m2 je zachytitelný na vzdálenost 40 km. Pohotovostní čas hlavice samonavedení po předběžném zapnutí na dobu dvou minut nepřesahuje 5 sekund.

Letecká protiletadlová řízená střela R-37 dostala v nomenklatuře označení Pentagonu předběžné kódové označení AA-X-13, už se také objevilo slovní kódové označení – Arrow. V dubnu 1994 byl předveden úspěšný test proti dosud nejvzdálenějšímu cíli v historii – více než 300 km. Pro srovnání: Americká AIM-54 má největší dosah 160 až 200 km. Do výzbroje by měla být zavedena dokonalejší variant této střely - R-37M. S jejím využitím se počítá na letounech Su-35/37, MiG-29SMT, MiG-31B/BM a na prototypových S-37 a MiG1.42.

 

Typ R-37
Délka 4100 mm
Průměr 380 mm
Rozpětí nosných ploch 700 mm (?)
Rozpětí ovládacích ploch 1100 mm (?)
Hmotnost 500 kg
Bojová hlavice 47 kg
Pohon raketový motor na TPH
Způsob navedení inerciální + poloaktivní RL + aktivní RL
Dolet 150 km (400 km)
Maximální přetížení cíle 4 g

 




Přístupů od 24. 4. 2002