O webu Bannery a partneři Letecké motory Popisy motorů Teorie a další články Slovník pojmů Časté otázky Srovnání motorů Převaděč jednotek Zajímavé odkazy Literatura Expozice For English readers Ruská letecká výzbroj Popis zbraní Články Pilot Súčka Technik u dopravky Jindřichův Hradec Letecké simulátory Jesenicko 2.0 ZK VFR Objects FSbox - crashboxy Přehled scenérií ČR Poznatky z tvorby Časté problémy s FS Lock On - tutorial Ka-50 Black Shark Ostatní Cyklovýlety Akce & fotky Kalendář akcí Mapa leteckým muzeí Letecké dny v ČR/SR Letecké dny a akce Aviatická pouť 2010 Aviatická pouť 2012 CIAF 2000 CIAF 2002 CIAF 2003 CIAF 2004 CIAF 2005 CIAF 2006 CIAF 2007 IFD 2008 Přerov 2005 Přerov 2006 Flying Rhino 2005 Flying Rhino 2007 Flying Rhino 2008 Flying Rhino 2009 Ramstein Rover 2012 Náměšť, Hradec 95/6 Náměšť 1995 a 1996 Náměšť 2006 Mošnov 1989 Den NATO 2006 Den NATO 2007 Dny NATO 2008 Dny NATO 2012 Čáslav 2007 Sliač 1964 Sliač 2003 Sliač 2005 Národné let. dni 2007 Malacky 2009 CSIAF 1992 Le Bourget 2007 RIAT 2009 TLP 2008 Duxford 2008 Kecskemét 2008 Kecskemét 2010 Airpower 2009 NTM 2009 Radom 2013 Cihelna 2006 Cihelna 2007 Cihelna 2010 Cihelna 2012 Den Pásovce 2009 Den Pásovec 2010 Kbely Bílý Potok Olomouc Neředín Králíky, tvrz Bouda Lešany Vyškov AirPark Zruč TM Brno Krakow 2013 Muz. Orla Bialego Świdnica Košice SPSL 2008 Messerschmitt Stif. Schleißheim Cottbus Gatow Peenemünde Sinsheim Gatčina NASM Castle Air Museum Hill Aerospace Museum Pacific Air Museum USS Hornet Planes of Fame Cradle of Aviation Kennedy Space Center Midland Museum of Flight USS Interpid Hendon De Havilland Museum Le Bourget Museum Linköping Aeroseum Ängelholm Moskva Siem Reap Bukurešť War Remnants Museum Rimini Caproni Automoto Autosalon 2005 AUTOTEC 2008 Ecce Homo 2005 Ecce Homo 2006 Ecce Homo 2007 Ecce Homo 2008 Ecce Homo 2009 FMX Brno 2010 Fotky z letů Let nad Jeseníky I Let nad Jeseníky II Let v Piper L4J Praha - Chania 2007 Ostatní Priessnitzův pohár 07 Delfín OK-ATS JAS-39 Gripen Panorama Medlánky 24.2.2008 Depozit TM Brno Dargen Ignis Brunensis 2008 aukce Mariánské Láz. California agric. mus. Petroleum museum Možnosti webu

Switch to English Přidat k oblíbeným Verze pro tisk
Spřátelené weby
L-39 Výcvikový systém ATM Online www.airbase.cz www.militarybox.cz Československá PVO další odkazy

R-3, R-13 (AA-2 Atoll)

Vympel, SSSR

AA2_nakres1.gif (14153 bytes)

24. října 1958 se začala psát historie donedávna nejrozšířenější ruské střely vzduch-vzduch. V tento den zasáhla čínský MiG-17 střela AIM-9B Sidewinder, vystřelená z thaiwanského F-86 Sabre. Střela ale neexplodovala, pouze se do MiGu "zapíchla". Po přistání byla okamžitě odeslána do SSSR, kde Torpovova kancelář (OKB-134) z Tušina dostala úkol ji okopírovat - vznikl prototyp K-13. Sidewinder měl mnoho dobrých charakteristik, jednou z nich byla modulární konstrukce zjednodušující výrobu i použití. Jednoduchost AIM-9 kontrastovala se složitostí sovětských střel. Infračervená naváděcí hlavice Sidewinderu obsahovala volně běžící gyroskopy a byla mnohem menší než hlavice sovětské, ovládací a stabilizační systémy byly rovněž mnohem lepší. Gennadij Sokolovskij, pozdější šéfinženýr týmu Vympel, řekl: "Střela Sidewinder nám ukázala směr konstrukčních technologií, které vylepšily naše inženýrské schopnosti a přiblížily nás k výrobě budoucích střel.".

Vývoj začal v roce 1959, vzniklo množství verzí, založených na stejném designu. V roce 1960 začala sériová výroba a do služby byla zavedena střela R-3. Nejznámější a nejpopulárnější R-3S (K-13A nebo K-13T, Izdělije 310, AA-2A) se v roce 1962 stala první verzí vyráběnou ve velkém, doba hoření paliva byla díky modernizaci prachového tlakového akumulátoru prodloužena z původních 11 sekund na 22. Raketa vybavená infračerveným systémem samonavedení umožňuje napadání vzdušných cílů ze zadní polosféry případně cílů pozemních a námořních. Zachycení cíle hlavicí oznamuje zvukový signál v pilotových sluchátkách a světelný signál v kabině letounu. Bojová hlavice o hmotnosti 11.3 kg je opatřena optickým přibližovacím a mechanickým nárazovým zapalovačem. Pravděpodobnost zničení bombardéru dvěmi střelami je 80%. R-3S mohla být do výšky 15 km vypuštěna z letounu manévrujícího maximálně se 2 g, nad tuto výšku z letounu s přetížením do 1,6 g. V roce 1961 začal vývoj výškové R-3R (K-13R, Izdělije 320, AA-2C, odpovídá střele AIM-9C) s poloaktivním radarovým navedením, do služby vstoupila v roce 1966. Pro její zamíření a navedení je nezbytná spolupráce s radiolokačním zaměřovačem RP-22, optický přibližovací zapalovač je nahrazen radarovým. Během pozdních 60. let začal tým Vympel pracovat na modifikované raketě R-13M (R-3M, K-13M, Izdělije 380, AA-2D, obdoba americké AIM-9G), která vstoupila do služby v roce 1973. Má infračervený detektor hlavice chlazený kapalným dusíkem z láhve ve vypouštěcím zařízení, rádiový přibližovací zapalovač místo optického a účinnější bojovou hlavici. Podobná úprava vedla u R-55 k verzi R-55M. Poslední verzí je R-13M1 s vylepšenou ovládací aparaturou, s jinými příďovými plochami a se zlepšenou manévrovatelností, přijatá do výzbroje v roce 1976. Cvičné verze byly tři: neodpalovaný registr zaměření cíle R-3U (učebnaja) s válcovým trupem s naváděcí hlavicí, R-3P (praktičeskaja), odlišující se od bojové verze absencí bojové hlavice a cvičný vzdušný cíl RM-3U (raketa-mišeň).

R-13_navadeci_hlavice.jpg (163840 bytes)
Naváděcí hlavice R-13

 

R-3_2.jpg (53725 bytes)

První rakety R-3 byly testovány u letounu MiG-19S. Později jimi byly vyzbrojeny letouny MiG-19P (dvě na přídavných závěsnících). Po dvou je mohly nést starší verze MiGů-21, po čtyřech potom verze novější (MiG-21M a dále). Experimentálně byla R-3 testována na koncových křídelních odpalovacích zařízeních prototypu letounu MiG-21F a na dodatečných závěsnících je mohly nést také stíhací letouny MiG-17F a Jak-38PM (pouze infračerveně naváděné). Letecké protiletadlové rakety R-3 jsou rovněž ve výzbroji letounů MiG-23, MiG-27, Su-15 a Su-17/20/22.u více než třiceti letectev států: SSSR, Afghánistán, Indie, Čína, Severní Vietnam, Severní Korea, Laos, Bangladéš, Angola, Nigérie, Uganda, Alžírsko, Súdán, Somálsko, Mozambik, Maroko, Ethiopie, Libye, Sýrie, Irák, Severní a Jižní Jemen, Kuba, Peru, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Albánie, Jugoslávie, Polsko, Finsko, Východní Německo a Československo

PL-2_1.jpg (51421 bytes)PL-5_1.jpg (43059 bytes)PL-2a_4.jpg (49934 bytes)
PL-2_3.jpg (57136 bytes)PL-2_2.jpg (48855 bytes)

K-13 byla v Číně vyráběna jako PL-2 (modernější varianty jsou PL-3 a PL-5) a v Rumunsku jako A-91. PL-5E (Pili = blesk, Pen Lung = létající drak) manévruje s přetížením 40 g (35 g u americké AIM-9L), rychlost střely je M=2,5 a dolet 14 km.

 

TTD

Název R-3S R-3R R-13M R-13M1
Délka 2,84 m 3,42 m   2,88 m
Průměr 0,127 m 0,127 m 0,127 m 0,127 m
Rozpětí 0,53 m 0,53 m 0,53 m 0,53 m
Hmotnost 75,3 kg 82,8 kg 90 kg 90,6 kg
Bojová hlavice 11,3 kg 11,3 kg 11,3 kg 11,3 kg
Pohon TPH TPH TPH TPH
Zapalovač optický + nárazový radarový + nárazový radarový + nárazový radarový + nárazový
Způsob navedení pasivní IR poloaktivní RL pasivní IR pasivní IR
Dolet 1,3 – 9 km 1 – 9 km 0,5 – 15 km 0,3 – 17 km
Výška cíle 50 – 21500 m 1000 – 20000 m 50 – 21000 m 50 – 25000 m
Max. rychlost cíle 1600 km/h 1600 km/h 3200 km/h 3200 km/h
Max. přetížení cíle 3 g 3 g 4 g 6 g

 

R-60_R-3R_R-3S.jpg (61438 bytes)R-3S_3.jpg (19667 bytes)R-3R_1.jpg (43459 bytes)


AA2_nakres2.jpg (33470 bytes)

Některé zdroje použitých informací a obrázků:




Přístupů od 24. 4. 2002