R-27 (AA-10 Alamo)

Vympel, SSSR

V polovině 70. let se OKB Vympel zaměřila na vývoj leteckých protiletadlových střel třetí generace R-27, R-33 a R-73. Všechny tyto pokrokové projekty se staly nástupnickou generací v ničení vzdušných cílů a ukázaly nová zajímavá konstrukční řešení. PLŘS R-27 (Izdělije 470) středního až dalekého dosahu je generačně srovnatelná s americkou AIM-7M Sparrow, přičemž ji v mnoha ohledech překonává.

R-27 může napadat bombardéry, stíhací letouny, vrtulníky a střely s plochou dráhou letu, letící ve výšce 20 m až 25 km (30 km u verzí R-27E), rychlostí do 3600 km/h a s přetížením maximálně 8g v blízkém manévrovém boji na minimální vzdálenost 500 m. Maximální dolet 50-170 km (podle verze) na slabě manévrující cíle ve velkých výškách (>10 km) je limitován výkonností radarového vybavení letounu-nosiče, který musí na tuto vzdálenost sledovat cíl a předávat střele data. R-27 umožňuje útok na nízkoletící cíle proti pozadí země nebo vody za jakýchkoliv podmínek. Pravděpodobnost sestřelu jednou střelou je 0,6 až 0,8.

Konstrukce se skládá z válcového trupu a dvanácti osově souměrných, do kříže uspořádaných ploch kachní konfigurace. První čtyři na přídi jsou pevné a pasivně vyrovnávají stabilitu při použití jiné naváděcí hlavice. Za nimi jsou ovládací plochy originální konstrukce (tzv. motýlkové), každá s vlastní hydraulikou, které slouží k otáčení kolem všech tří os. Na zádi trupu jsou potom velké nosné plochy. Pro všechny verze stejná tyčová bojová hlavice o hmotnosti 39 kg se iniciuje bezkontaktním radarovým (u verzí R, T) nebo laserovým zapalovačem (novější verze). R-27EM má modifikovaný zapalovač, údajně zlepšující účinnost proti nízkoletícím cílům. R-27 je navržena modulárně, díky čemuž mohlo vzniknout mnoho verzí s různými naváděcími hlavicemi a pohonnými jednotkami, často s unikátními vlastnostmi.

První střelou tohoto typu ve službě je od roku 1986 používaná R-27R (Alamo-A) s poloaktivním radiolokačním navedením. Před jejím vypuštěním se pilot řídí podle povelů radiolokačního kompletu RLPK-27 u Su-27 a RLPK-29 u MiGu-29. Raketa může být odpalována ze zařízení APU-470 (aviacionnaja puskovaja ustanovka) nebo katapultována ze zařízení AKU-470 (aviacionnaja katapultnaja ustanovka).

APUAKU-470.gif (17927 bytes)

Po vypuštění se inerciálně navádí po programové dráze s radiovou korekcí, případně bez ní. Přibližně ve vzdálenosti 30 km od cíle přejde naváděcí hlavice 9B-1101K firmy Agat do fáze poloaktivního navedení. Střela může letět po speciální trajektorii, příznivé pro práci naváděcí hlavice a bezkontaktního zapalovače, má také schopnost vyhnout se prostředkům pasivního rušení. Současně s R-27R vznikla infračerveně naváděná R-27T (Alamo-B) s hlavicí 36T a pasivní radarová R-27P (pasivnaja), použitelná proti cílům s elektromagnetickým vyzařováním - především letouny AWACS a pozemní radary. Pro letouny Su-27 vznikly vylepšené rakety řady R-27E (energetičnaja), kde zvětšením průměru zadní části a prodloužením trupu se téměř zdvojnásobila zásoba paliva. R-27E, zavedená do služby v roce 1990, vznikla znovu ve dvou variantách - R-27RE (R-27R1E, Alamo-C) s poloaktivním radarem a R-27RE (R-27T1E, Alamo-D) s pokročilejší verzí infračerveného vyhledávače, schopného spolupracovat s přilbovým zaměřovačem pilota. V roce 1992 Rusko oznámilo, že má dvě nové verze. Pro MiG-29M (MiG-33) a Su-27M (Su-35/37) určenou R-27AE s aktivní radarovou hlavicí 9B-1103M, téměř identickou s hlavicí 9B-1348 u R-77, což ji kvalitativně posunuje o velký krok vpřed oproti předchozím verzím. V druhém případě se jedná o speciálně pro Su-27M (Su-35/37) určenou poloaktivní radarovou R-27EM.

Rakety R-27 vyzbrojují letouny MiG-29, MiG-33 (včetně R-27AE), Su-27 (6x), Su-30, Su-33 (včetně R-27AE a EM), Su-34 (včetně R-27AE), Su-35/37 (10x včetně R-27AE a R-27EM), Su-39, Jak-141, čínské J-8 a modernizované MiG-21-93 (2x). Verze R-27T se také testovala na MiGu-27, ale nejspíše se nikdy nepoužívala. Jsou zavedeny u letectev Běloruska, Bulharska, Číny, Eritreji, Indie, Iráku, Jugoslávie, Kazachstánu, KLDR, Kuby, Maďarska, Malajsie, Německa, Peru, Polska, Rumunska, Ruska, Severní Koreje, Slovenska, Sýrie, Turkmenistánu, Ukrajiny, Uzbekistánu a Vietnamu.

TTD R-27

Verze	R-27R	R-27T	R-27RE	R-27TE	R-27AE	R-27EM
Rok zavedení do služby	1986	1986	1990	1990
Délka	4,08 m	3,8	4,78 m	4,5 m	4,78 m	4,78 m
Průměr	0,23 m	0,23	0,26 m	0,26 m	0,26 m	0,26 m
Rozpětí řídících ploch	0,97 m	0,97	0,97 m	0,97 m	0,97 m	0,97 m
Rozpětí nosných ploch	0,77 m	0,77	0,8 m	0,8 m	0,8 m	0,8 m
Hmotnost	253 kg	245	350 kg	343 kg	350 kg	350 kg
Bojová hlavice	39 kg	39 kg	39 kg	39 kg	39 kg	39 kg
Pohon	TPH	TPH	TPH	TPH	TPH	TPH
Způsob navedení	Poloaktivní RL	Pasivní IR	Poloaktivní RL	Pasivní IR	Aktivní RL	Poloaktivní RL
Dolet *	70 / 40 (60–80)	25 (20-40)	130 / 80 (120)	35	130 / 80	170
Výška cíle	0,02 – 25 km	0,02 – 25 km	0,02 – 27 km	0,02 – 27 km	0,02 – 27 km	0,02 – 27 km

* Dolet udává maximální vzdálenost vypuštění na cíl při vstřícném letu / při útoku na cíl ze zadní polosféry ve velkých výškách. U verzí R, T, RE, TE se zdroje ohledně doletu liší, v závorce jsou údaje z jiných zdrojů.