Spřátelené weby
další odkazy

ODAB

„objomno-detonirujušnaja aviacionnaja bomba“ (objemově detonující letecká bomba)

Objemově detonující = palivo-vzduchové (fuel-air explozives …FAE) = aerosolové = vakuové = termobarické zbraně

Palivo-vzduchové zbraně získaly označení od své výbušniny, kterou tvoří oblak směsi paliva a vzduchu. Oproti klasickým bombám mají v uzavřených prostorech proti lehkým cílům řádově 10x až 20x větší účinek. Je velmi těžké omezit její působení, protože výbušná směs se dostane i do bunkrů, krytů, tunelů a jeskyní – je prakticky nemožné se před ní skrýt. Tyto bomby se dají použít proti osobám, bojovému vybavení, malým opevněním, pro vyčišťování minových polí, pro vytváření přistávacích ploch pro vrtulníky, pro ničení komunikačních center a radarových stanic, neutralizování odporu v městském prostředí a mimo jiné je využitelná i v ničení vegetace a zemědělských plodin protivníka. Účinek palivo-vzduchových bomb je srovnatelný s malou jadernou municí. Při mnohonásobném použití, kdy na sebe vzájemně působí mnoho silných tlakových vln, mají enormně silný účinek.

Palivo-vzduchové bomby byly vyvinuty Němci ve 2. světové válce. Ostatní země s těmito zbraněmi také experimentovaly, ale Němci byli první připraveni k jejich použití. Objemově detonující zbraně byly poprvé použity ve Vietnamu Spojenými státy, které to ovšem popíraly. Jednalo se o 1180 kg vážící bomby BLU-76/B s účinkem srovnatelným devíti tunám TNT. Sovětští vědci rychle vyvíjeli své vlastní zbraně tohoto typu, které byly použity při pohraničním konfliktu s Čínou v roce 1969 a v Afghánistánu proti horským úkrytům islámských bojovníků. Od té doby výzkum a vývoj pokračoval a dnes má ruské letectvo k dispozici široký rozsah objemově detonujících zbraní různých typů, které byly v 90. letech použity ve válce v Čečensku. Jedním z konkrétních případů bylo bombardování dagestánské vesnice Tando v srpnu 1999. V 70. letech Spojené Státy zkonstruovaly palivo-vzduchové bomby druhé generace: 500 liber vážící BLU-95 a 2000 librové BLU-96. V Pouštní bouři použili Američané dvě téměř totožné bomby CBU-55 a CBU-72, každou se třemi kusy munice BLU-73/B po 45kg, při jejichž použití vznikne rovnoměrný aerosolový oblak o průměru 20 m a výšce 2 až 3 m. Na Balkáně údajně použity nebyly. Relativně nenákladné a konstrukčně jednoduché palivo-vzduchové zbraně jsou zavedeny desítky let v arzenálech mnoha zemí. Dnes jsou sice zakázány mezinárodními lidskými právy, ale jejich vývoj a výroba stále pokračují

Ukázka americké palivo-vzduchové bomby druhé generace na zkušebním polygonu China Lake v roce 1976.

Jak objemově detonující zbraně pracují

Typické palivo-vzduchové zařízení se skládá z nádrže paliva (ethylen oxid, propylen oxid) a dvou oddělených náloží. Po shození nebo vystřelení zbraně se v přednastavené výšce výbuchem první nálože otevře kontejner a vytvoří se oblak směsi atmosférického kyslíku a paliva (velikost a koncentrace oblaku závisí na velikosti nálože). Oblak paliva obtéká objekty, které mu stojí v cestě a proniká do prostorů, chráněných před klasickými výbušninami (budovy, jeskyně, bunkry, ..). Druhá nálož výbuchem zapálí směs za vzniku masivní tlakové vlny (interval mezi výbuchy obou náloží je přibližně 2 sekundy). Tlaková vlna ničí nezpevněné budovy a techniku a zneškodňuje a zraňuje osoby. Účinek se umocňuje v uzavřených prostorech, ale také například v prostoru pod oblečením vojáků.

Dodatečně ke klasickým palivo-vzduchovým výbušninám vyvinuli sovětští vědci dva typy munice s „vylepšeným výbuchem“. Oba pracují na stejném principu, kdy se výbušnina před detonací rozptýlí do vzduchu. První typ má tenkostěnný kontejner naplněný zápalným hliníkem a nitrocelulózou (označované reactive-surround).  Druhý typ, „kašovitá výbušnina“, je tvořena směsí zápalné tekutiny s pevnou výbušninou (označují se slurry-explosives)

V roce 1994 USA testovaly silnější verzi palivo-vzduchové bomby. Stalo se to ale až poté, co Rusové testovali svou vlastní novou verzi, také v roce 1994, jejíž vývoj nejspíše vedl k bombě ODAB-500PM. Novější typy jsou vybaveny brzdícím padákem, který stabilizuje pád, čímž sníží výšku oblaku a zvětší plochu na kterou výbuch působí.

Palivo-vzduchové zbraně zraňují pěti způsoby:

1. tlakovou vlnou
2. žárem z hoření
3. letícími předměty a padajícími budovami
4. vrháním těl proti překážkám
5. svou jedovatostí

Vakuum, které následuje za tlakovou vlnou ničí plíce. Pokud palivo nedetonuje, ale jen hoří, mají tyto zbraně charakter napalmových bomb. I kdyby se palivo vůbec nevznítilo, jeho vysoká toxičnost zajistí požadovaný účinek. Většinou také dochází k neviditelným zraněním – potrhání plic, poškození vnitřních orgánů po vdechnutí spalin, protržení ušních bubínků, zničení vnitřního ucha a oslepnutí

Známé ruské palivo - vzduchové (FAE) zbraně a zbraně s „vylepšeným výbuchem“:

• ODAB-500PM, bomba plněná palivo – vzduchovou výbušninou
• KAB-500Kr-OD, televizně naváděná bomba, plněná palivo – vzduchovou výbušninou
• ODS-OD BLU, kontejner se osmi kusy submunice, plněné palivo – vzduchovou výbušninou.
• 9A52-2 (Smerč), 12-ti hlavňový 300 mm raketomet s vylepšenou FAE hlavicí (reactive-surround)
• 9P140 (Uragan), 16-ti hlavňový 220 mm raketomet s vylepšenou FAE hlavicí (reactive-surround)
• Šturm, vrtulníková protitanková raketa s FAE hlavicí
• ATAKA, vrtulníková protitanková raketa s FAE hlavicí
• S-8D (S-8DM), 80 mm neřízená letecká raketa s FAE hlavicí
• S-13D, 122 mm neřízená letecká raketa s FAE hlavicí
• TOS-1, vícenásobný 220 mm raketomet (Buratino, "Pinocchio") s FAE raketami
• Kornet-E, dalekodosahová pěchotní protitanková raketa s FAE hlavicí
• RPO-A Šmel, pěchotní raketový „plamenometný“ systém s FAE hlavicí. Ničivý účinek v budovách má do 80 m3 ,v otevřeném prostoru 50 m2
• Ch-58 a Ch-25MP, protiradarové střely s FAE hlavicemi (není jisté), detaily jsou tajné
• TBG-7, termobarický projektil pancéřovky RPG-7 s „kašovitou výbušninou“

ODAB-500PM

ODAB-500PM byla pro ruské letectvo vyvinuta jako střední palivo-vzduchová bomba třetí generace pro použití ve velkých rychlostech v malých výškách proti pěchotě a lehké technice na bojišti, proti zaparkovaným letounům, pro vyčišťování minových polí, apod. Konstrukčně nijak nevybočuje z řady volně padajících ruských bomb. Písmena ODAB znamenají „objomno-detonirujušnaja aviacionnaja bomba“ (objemově detonující letecká bomba). Číslo označuje hmotnostní kategorii a další písmena obvykle charakterizují použití či modifikace. Bomba je navržena tak, aby snesla vysoké přetížení v bojových manévrech rychlých útočných letounů. Věří se, že ODAB-500PM, která pravděpodobně nahrazuje starší typy ODAB-500, -1000, -1100 a -1500, může být nesena letouny MiG-21, -27, -29, Su-17, -22, -24, -25, -27 (+ jeho odvozeniny), -39. Předvedena byla v Paříži roku 1995. Bomba byla nabízena na vývoz Aviaexportem a Státním výzkumným a výrobním podnikem Bazalt (oba se sídlem v Moskvě). Neví se ale, jestli je tato kontroverzní bomba i u jiných letectev než jen u ruského.

ODAB-500PM má kanystrovitý trup s krátkým aerodynamickým krytem na přídi, válcovým zakončením trupu na zádi a se čtyřimi, pro ruské bomby klasickými, stabilizačními plochami, v zadní části spojenými „obručí“. Bomba se zavěšuje za dvě závěsná oka s roztečí 250 mm. Příďová část ukrývá vyspělý elektromechanický systém odjištění a spuštění zbraně. Nádrž je naplněna 193 kg neznámého, vysoce energetického paliva, ocasní část ukrývá padákový brzdící systém. Poté co je zajištěná bomba shozena z letounu, spustí se mechanizmus, který aktivuje nálož a brzdící padák. Elektronický časovač nechá v přednastavené výšce explodovat nálož, která rozptýlí palivo, a poté druhou náloží směs vzduchu a paliva zapálí. Extrémně silná tlaková vlna je proti pěchotě a zaparkovaným letounům efektivní do 30 m, proti lehkým úkrytům a opevněním do 25 m. Bomba může být vypuštěna ve výškách mezi 200 a 1000 m, při rychlostech 500 až 1100 km/h.

TTD

Název	ODAB-500PM
Délka	2,28 m
Průměr	500 mm
Rozpětí	500 mm ±
Rozteč závěsných ok	250 mm
Hmotnost	520 kg
Náplň	193 kg paliva

 

Bomby ODAB-500PM za války v Čečensku.

Některé zdroje použitých informací a obrázků:

• http://www.aeronautics.ru/nws002/janes014.htm
• http://www.hrw.org/hrw/press/2000/02/chech0215b.htm
• http://www.truthinmedia.org/Bulletins2000/tim2000-2-2.html
• http://www.aeronautics.ru/img001/airsurface.htm
• http://www.nawcwpns.navy.mil/clmf/faeseq.html

Poslední aktualizace: 2001