Spřátelené weby
další odkazy

Ch-61 (Jachont)

Mašinostrojenia, Rusko

Letecká protilodní střela Jachont (drahokam) vznikla z námořní / ponorkové ŘS P-800 Onisk / Bolid (SS-N-X-26). Tato střela, odvozená z P-80 Zubr, byla vyvinuta v OKB-52 (dnes NPO Mašinostrojenia) jako konkurenční typ k ŘS 3M80 Moskit. Její vývoj se však opožďoval a do výzbroje byla nakonec přijata jen střela Moskit.

Přednostmi ŘS Onisk jsou menší rozměry (na lodích může být nesena ve dvoj až trojnásobném počtu oproti typu Moskit) a možnost odpalování z ponořených ponorek, nevýhodou je však menší bojová hlavice. Střela se přepravuje v ampulovitém kontejneru o délce 8,9 m, průměru 0,71 m a hmotnosti 900 kg (3900 kg i se střelou). Z přepravního kontejneru se také vypouští a to pod úhlem 15-90°. Ruské vojenské námořnictvo plánuje zavést ŘS Onisk do výzbroje některých nejmodernějších plavidel, mj. nových atomových ponorek projektu 885 (tř.Severodvinsk), nových raketových fregat projektu 1244.1 (tř. Novik), ale i na používaných lodích - např. torpédoborce tř. Sovermenij (16x Onisk oproti 8x Moskit). S rychlostí letu M>2, udělenou raketovým urychlovačem a udržovanou náporovým motorem, dosahuje při kombinované výšce letu doletu 300 km (v počáteční a střední části letu udržuje výšku až 15 km, před cílovou oblastí klesne 5 až 15 m nad hladinu), při letu pouze v blízkosti vodní hladiny je dolet 120 km. Stejně jako Moskit je vybavena inerciálním (autopilot) a aktivním radarovým navedením s možností pasivního navedení na vyzařující cíle. Dosah aktivního radaru je minimálně 50 km, zorné pole ±45°. Po vystřelení nevyžaduje žádnou spolupráci se svým nosičem a plně uplatňuje princip "vystřel a zapomeň". V předprogramované vzdálenosti od cíle zahájí aktivní radar vyhledávání. Po nalezení cíle se vypíná a střela pokračuje až do vzdálenosti radiového horizontu napadané lodi s pomocí autopilota. Poté se znovu zapíná radar, střela zrychluje na M=2,5, vykonává klamné manévry a nakonec zasahuje a ničí cíl 250 kg tříštivo-průbojnou konvenční hlavicí. Vysoká letová rychlost, nízká výška letu, ale i kvalitní naváděcí hlavice a výkonný palubní počítač minimalizují možnost odhalení, sledování a zničení střely napadanou lodí. Střela vypadá jako "létající doutník" se vstupním kuželem na přídi, ukrývajícím naváděcí soustavu a bojovou hlavici, a s relativně malými aerodynamickými plochami ve střední části.

Letecká varianta má být nesena pod trupem letounů Su-33, -34, -35 a -37. Nejbližšími americkými protějšky jsou střely Tomahawk a Harpoon, ty ale letí pouze podzvukovou rychlostí, nejlepší francouzské střely Exocet mají k pomalé rychlosti i nevýhodu v malém doletu - 80 km. Přestože se střela díky finančním problémům Ruska zatím nepoužívá, projevuje o ni zájem střední a daleký východ, především Čína, která najmula ruský vývojářský tým do Šanghaje, kde bude pravděpodobně   vyvíjet kopie střel Jachont pro použití na svých torpédoborcích tříd Luda a Luhu, a zřejmě i na svých letounech Su. Současné čínské střely s náporovým motorem (např C-101 a C-103) jsou příliš velké pro použití na lodích a letadlech. Jachont Číně nabízí levnější a mnohem kompaktnější řešení.

TTD Ch-61

Délka	6,1 m
Průměr	0,6 m
Rozpětí	1,2 m
Hmotnost	2500 kg
Bojová hlavice	250 kg
Pohon	raketový urychlovač + náporový motor
Způsob navedení	inerciální + aktivní a pasivní radar
Rychlost letu	M=2+ (M=2,5 těsně před cílem)
Výška letu	Kombinovaná, před cílem klesne 5 - 15 m nad hladinu
Dolet	120 – 300 km

Některé zdroje použitých informací a obrázků:

• http://www.fas.org/man/dod-101/sys/missile/row/ss-n-26.htm
• http://www.bharat-rakshak.com/NAVY/Yakhont.html
• http://www.milparade.com/1998/26/020.htm

Poslední aktualizace: 2002