Spřátelené weby
další odkazy

Ch-31 (AS-17 Krypton)

Zvezda, SSSR

Souběžně se vznikem americké protiletadlové střely Patriot vyvstal v Sovětském Svazu požadavek na novou, účinnou protiradarovou raketu, která by se oproti starším typům měla vyznačovat větší letovou rychlostí, delším doletem, lepší odolností proti rušení a schopností zasáhnout vypnutý radar. Pro uspokojení těchto požadavků začala skupina Zvezda, pod vedením V. Bugajského, v roce 1977 pracovat na raketě Ch-31 (Izdělije 77P), která se svého prvního vypuštění dočkala v roce 1982.

Nejzajímavější částí Ch-31P je její dvojitý pohonný systém, navržený kanceláří Sojuz z Turajeva u Moskvy. Prvně je raketa urychlena raketovým motorem s tuhým palivem na rychlost M=1.8, který se po vyhoření oddělí, čímž vznikne spalovací prostor pro druhý stupeň. Druhý stupeň tvoří náporový motor, který urychlí raketu až na M=4.5. Vysoká letová rychlost je udržována optimální spotřebou paliva (letecký petrolej), která se pozitivně projevuje i na doletu. Vzduch pro činnost druhého stupně je odebírán ze čtyř odkrývacích vstupů po stranách trupu. Kancelář Zvezda úspěšně vyřešila, jak tento výkonný systém vtěsnat do velikostí a hmotností přísně omezené konstrukce. Kromě základního typu o délce 4,7 m vznikla i prodloužená varianta se zvětšenou zásobou paliva o délce 5,23 m.

Na základě protiradarové Ch-31P s pasivním radarem vznikla protilodní verze Ch-31A (Izdělije 77A) s aktivním radarovým navedením. Její 90 kg průrazná hlavice může ničit hladinová plavidla až do výtlaku 4500 t. K cíli letí rychlostí přibližně M=2.7 ve výšce 10 metrů nad vodní hladinou. Výška vypuštění leží mezi 50 a 15000 m. Ch-31A byla dále upravena na protileteckou střelu s kombinovaným pasivním / aktivním navedením o dosahu 200 km, určenou letounům MiG-31 pro sestřelování nemanévrujících cílů, jako jsou například letouny AWACS. Z Ch-31A také vznikl létající cíl M-31 pro účely výcviku protivzdušné obrany. Jeho modifikace MA-31 byla ve druhé polovině 90. let testována US Navy za účelem ověření schopností ruských raket, ale hlavně pro ověření schopností obranných systémů amerických lodí. Po zkušebních odpalech z rádiem řízeného letounu QF-4 zjistilo americké námořnictvo, že je takřka neschopné čelit jejich útokům. MA-31 má simulovat především ruské rakety SS-N-22 a francouzské ANS, následníky široce exportovaných raket Exocet.

MA-31

Neoficiálně se raketa Ch-31A přezdívá “mini-Moskit”, jsou si totiž s raketou Ch-41 Moskit podobné vzhledem i některými taktickými vlastnostmi. Dá se říci, že Ch-31 byla vyvinuta technologiemi 70. a 80. let. Do výzbroje byla zavedena v roce 1988, veřejnosti byla poprvé předvedena v listopadu 1991 v Dubai.

Ch-31 je obvykle nesena letouny MiG-29, MiG-31BM, Su-24M, Su-25T, Su-39 a letouny řady Su-27 (Su-27, 30, 33, 34, 35, 37), dá se ale podvěsit také pod modernizované MiG-21-93 a nejnovější verze MiG-23. V současnosti je nabízena na vývoz v obou základních variantách – s pasivním i aktivním navedením. Využití najde především v zemích, kam rusko exportovalo své MiGy a Suchoje. Je to hlavně Indie, Irák, Čína a Lybie. V Iránu by je teoreticky mohly používat letouny F-4 Phantom.

TTD Ch-31

Verze	Ch-31P (typ 1 / typ2)	Ch-31A (typ 1 / typ2)
Určení	protiradarová	protilodní
Délka	4,7 / 5,23 m
Průměr	0,36 m
Rozpětí	1,10 m
Hmotnost	600 / 650 kg
Bojová hlavice	90 kg
Způsob navedení	inerciální + pasivní radar	inerciální + aktivní radar
Pohon	raketový urychlovač na TPH + náporový motor
Maximální rychlost letu	M = 4,5 ve výšce	M=2,7 nízko nad hladinou
Dolet	110 / 200 km	50 / 70 km

Některé zdroje použitých informací a obrázků:

• L. Popelínský, V. Kodeš: Střelecká a raketová výzbroj letadel
• http://www.fas.org/man/dod-101/sys/missile/row/as-17.htm
• http://www.index.ne.jp/
• http://canopus.lpi.msk.su/~watson/h31.html
• http://www.global-defence.com/russia/russia4.htm
• http://www.bharat-rakshak.com/IAF/Info/Kh-31.html
• http://www.softwar.net/kh31p.html
• http://www.softwar.net/kh31.html
• http://www.devvy.com/rope.html

Poslední aktualizace: 2001