O webu Bannery a partneři Letecké motory Popisy motorů Teorie a další články Slovník pojmů Časté otázky Srovnání motorů Převaděč jednotek Zajímavé odkazy Literatura Expozice For English readers Ruská letecká výzbroj Popis zbraní Články Pilot Súčka Technik u dopravky Jindřichův Hradec Letecké simulátory Jesenicko 2.0 ZK VFR Objects FSbox - crashboxy Přehled scenérií ČR Poznatky z tvorby Časté problémy s FS Lock On - tutorial Ka-50 Black Shark Ostatní Cyklovýlety Akce & fotky Kalendář akcí Mapa leteckým muzeí Letecké dny v ČR/SR Letecké dny a akce Aviatická pouť 2010 Aviatická pouť 2012 CIAF 2000 CIAF 2002 CIAF 2003 CIAF 2004 CIAF 2005 CIAF 2006 CIAF 2007 IFD 2008 Přerov 2005 Přerov 2006 Flying Rhino 2005 Flying Rhino 2007 Flying Rhino 2008 Flying Rhino 2009 Ramstein Rover 2012 Náměšť, Hradec 95/6 Náměšť 1995 a 1996 Náměšť 2006 Mošnov 1989 Den NATO 2006 Den NATO 2007 Dny NATO 2008 Dny NATO 2012 Čáslav 2007 Sliač 1964 Sliač 2003 Sliač 2005 Národné let. dni 2007 Malacky 2009 CSIAF 1992 Le Bourget 2007 RIAT 2009 TLP 2008 Duxford 2008 Kecskemét 2008 Kecskemét 2010 Airpower 2009 NTM 2009 Radom 2013 Cihelna 2006 Cihelna 2007 Cihelna 2010 Cihelna 2012 Den Pásovce 2009 Den Pásovec 2010 Kbely Bílý Potok Olomouc Neředín Králíky, tvrz Bouda Lešany Vyškov AirPark Zruč TM Brno Krakow 2013 Muz. Orla Bialego Świdnica Košice SPSL 2008 Messerschmitt Stif. Schleißheim Cottbus Gatow Peenemünde Sinsheim Gatčina NASM Castle Air Museum Hill Aerospace Museum Pacific Air Museum USS Hornet Planes of Fame Cradle of Aviation Kennedy Space Center Midland Museum of Flight USS Interpid Hendon De Havilland Museum Le Bourget Museum Linköping Aeroseum Ängelholm Moskva Siem Reap Bukurešť War Remnants Museum Rimini Caproni Automoto Autosalon 2005 AUTOTEC 2008 Ecce Homo 2005 Ecce Homo 2006 Ecce Homo 2007 Ecce Homo 2008 Ecce Homo 2009 FMX Brno 2010 Fotky z letů Let nad Jeseníky I Let nad Jeseníky II Let v Piper L4J Praha - Chania 2007 Ostatní Priessnitzův pohár 07 Delfín OK-ATS JAS-39 Gripen Panorama Medlánky 24.2.2008 Depozit TM Brno Dargen Ignis Brunensis 2008 aukce Mariánské Láz. California agric. mus. Petroleum museum Možnosti webu

Switch to English Přidat k oblíbeným Verze pro tisk
Spřátelené weby
L-39 Výcvikový systém ATM Online www.airbase.cz www.militarybox.cz Československá PVO další odkazy

Ch-25 (AS-10 Karen)
Ch-27PS (AS-12 Kegler)

Zvezda, SSSR

Ch-23 se velmi složitě ovládala. Po vypuštění z letounu vyžadovala střela stálou kontrolu, takže pilot musel sledovat cíl, střelu s kouřovou stopou a také musel ovládat letoun. Nutnost vykonávat tři úkoly najednou odpoutávala pilotovu pozornost, což bylo během boje velmi nebezpečné. Vzdálenost k cíli byla větší, než na kterou mohl pilot bezpečně rozpoznat cíl a zaměřit na něj raketu, která nakonec často minula cíl.

Brzy po zkonstruování Ch-23 byla k dispozici nová metoda navádění – označení cíle laserem a následné navedení střely na odraz paprsku od cíle. Práce na projektu s novým navedením se ujala konstrukční kancelář Zvezda ve spolupráci se skupinou Suchoj, které společně vyvinuly systém Su-17MKG (původní plány počítaly s letounem Su-7BM, ale jeho slabší autopilot nemohl zaručit únosnou mez vibrací pro zamíření laserem).

Ještě když Ch-23 byla ve stádiu testování, její verze Ch-25 (Izdělije 71) byla vybavována poloaktivní laserovou naváděcí hlavicí 24N1, spolupracující s letadlovým laserovým ozařovačem Prozjektor-1, případně s ozařovačem pozemním. Střela byla vybavována autopilotem SUR-71. Protože Ch-25 už nepotřebovala systém Delta, byla její bojová hlavice přesunuta do zadní části. Laserová stanice Prozjektor byla vyvinuta ve speciální konstrukční kanceláři (SKB) Geofizika. Letové zkoušky na letounu Su-17M, nesoucí stanici Prozjektor, byly provedeny na konci roku 1973, po kterých následovaly vládní testy systému Su-17MKG. Obě rakety Ch-23 i Ch-25 byly také testovány na vrtulnících Ka-25 a Ka-27. Základní Ch-25 vznikla ve dvou verzích: Ch-25L a Ch-25T.

Zkušenosti získané při vývoji rádiopovelové Ch-23 a laserově a televizně řízené Ch-25 byly aplikovány v nové modulární konstrukci střely Ch-25M. Ta se nakonec stala nejpoužívanější sovětskou střelou své kategorie a nahradila všechny dřívější typy. Rakety s označením Ch-25M se vyznačují novými vlastnostmí, jako je použitelnost i v noci za zhoršeného počasí, má lepší odolnost proti rušení, zvýšenou přesnost navádění a charakteristiku „vystřel a zapomeň“. V letech 1975 až 1976 byla zaváděna do výzbroje letounů MiG-27, později se ale stala standardní protizemní zbraní téměř všech ostatních letounů a také některých vrtulníků, např. Ka-50. Ch-25M se sériově vyráběla v několika verzích. Téměř všechny používaly stejný motor, autopilot, bojovou hlavici, energetickou jednotku a základní konstrukci, liší se pouze naváděcí hlavicí.
Ch-25ML_1.jpg (17933 bytes)
Ch-25ML

 

Ch-25MR_1.jpg (19408 bytes)
Ch-25MR

Ch-25MP_1.jpg (26277 bytes)
Ch-25MP

  1. Ch-25L, srovnatelná s americkou AGM-65E, má poloaktivní laserovou naváděcí hlavici 24N1. Je určena  proti širokému rozsahu méně odolných cílů, jako jsou například radarové stanice, velitelská stanoviště nebo raketomety.
  2. Ch-25T  se od první verze liší pouze v televizním navedení.
  3. Ch-25ML (Izdělije 713) je vylepšená Ch-25L se stejnou laserovou hlavicí.
  4. Ch-25MR (Izdělije 714) má naváděcí hlavici v přídi nahrazenu aerodynamickým krytem, k navedení používá v zádi umístěný radiopovelový systém Delta, stejný jako u střely Ch-23M
  5. Ch-25MT je vylepšená verze T.
  6. Ch-25MTP se navádí na tepelný obraz cíle (podobný princip jako vizuální navedení u T/MT).
  7. Ch-25MD pravděpodobně s infračerveným navedením
  8. Ch-25MP (Izdělije 711) je protiradarová verze, označuje se také jako Ch-27PS.
  9. Ch-25MPU je vylepšená MP

Všechny verze se vypouštějí z lyžového odpalovacího zařízení APU-68. Ch-25 může být nesena letouny Su-17/20/22, Su-24 (4ks), letouny řady Su-27, Su-39, MiG-21-93 (3ks), MiG-27 (oficiální testy způsobilosti použití na MiGu-27 proběhly v letech 1975 – 1977), MiG-29, MiG-31BM (protiradarové verze MP a MPU) a dalšími.

Ch-25MP / Ch-27PS (AS-12 Kegler)

Jedním z nejdůležitějších úkolů taktického letectva je umlčování protivzduěné obrany protivníka, ničením jeho radarů. Žádný div, že v roce 1972, okamžitě po zkonstruování Ch-23 a Ch-25, začala OKB Zvezda pracovat na raketě Ch-27PS (Izdělije 72, Ch-25MP) s prodlouženou přední částí s řiditelnými předkřidélky.a s pasivní radarovou hlavicí. Ta má dvě antény se zorným úhlem 30°, naladěné na frekvence nejrozšířenějších západních prostředků PVO té doby – Hawk a Nike Hercules. Střela je naváděna ve třech fázích. V první fázi letí za pomocí řídícího a stabilizačního systému po logaritmické trajektorii za stálého sledování zdroje vyzařování. Ve druhé fázi sleduje zdroj a řídí přibližovací manévr. Jakmile úhel k cíli dosáhne 27°, přejde do třetí fáze samonavedení. Vhodný úhel mezi 20° a 30° zvyšuje účinek 90 kg bojové hlavice. Střela zasahuje cíl s přesností 3 až 5 m. V souvislosti se zaváděním nových moderních protiradarových raket se začíná projevovat taktický nedostatek – napadaný radar musí během letu střely neustále vyzařovat. Ch-25MP je vybavena modifikovaným motorem, díky kterému sice nedosahuje v počáteční části letu takové rychlosti, oproti tomu se ale výrazně zvětšil dolet. Ch-25MP spolupracuje se systémem Vjůga, který programuje naváděcí hlavici. Ch-25MP byla také modernizována - vznikla verze Ch-25MPU se zvětšeným rozsahem frekvencí a zvýšenou odolností proti rušení.

Ch-25MP_4.JPG (18690 bytes)Ch-25MP_3.jpg (29525 bytes)
Ch-35_Ch-31_Ch-25MP.jpg (37495 bytes)Ch-25MP_2.jpg (60397 bytes)

TTD
Název Ch-25ML Ch-25MR Ch-25MP
Délka 3,75 m 3,69 m 4,353 m
Průměr 0,275 m 0,275 m 0,275 m
Rozpětí 0,76 m 0,76 m 0,76 m
Hmotnost 305 kg 300 kg 320 kg
Bojová hlavice 89,6 kg 136 kg 89,6 kg tříštivá
Způsob navedení laserové radiopovelové pasivní RL
Max. rychlost 3200 km/h 3200 km/h 3200 km/h
Dolet 10+ km 10 km 40 km

Některé zdroje použitých informací a obrázků:




Přístupů od 24. 4. 2002