O webu Bannery a partneři Letecké motory Popisy motorů Teorie a další články Slovník pojmů Časté otázky Srovnání motorů Převaděč jednotek Zajímavé odkazy Literatura Expozice For English readers Ruská letecká výzbroj Popis zbraní Články Pilot Súčka Technik u dopravky Jindřichův Hradec Letecké simulátory Jesenicko 2.0 ZK VFR Objects FSbox - crashboxy Přehled scenérií ČR Poznatky z tvorby Časté problémy s FS Lock On - tutorial Ka-50 Black Shark Ostatní Cyklovýlety Akce & fotky Kalendář akcí Mapa leteckým muzeí Letecké dny v ČR/SR Letecké dny a akce Aviatická pouť 2010 Aviatická pouť 2012 CIAF 2000 CIAF 2002 CIAF 2003 CIAF 2004 CIAF 2005 CIAF 2006 CIAF 2007 IFD 2008 Přerov 2005 Přerov 2006 Flying Rhino 2005 Flying Rhino 2007 Flying Rhino 2008 Flying Rhino 2009 Ramstein Rover 2012 Náměšť, Hradec 95/6 Náměšť 1995 a 1996 Náměšť 2006 Mošnov 1989 Den NATO 2006 Den NATO 2007 Dny NATO 2008 Dny NATO 2012 Čáslav 2007 Sliač 1964 Sliač 2003 Sliač 2005 Národné let. dni 2007 Malacky 2009 CSIAF 1992 Le Bourget 2007 RIAT 2009 TLP 2008 Duxford 2008 Kecskemét 2008 Kecskemét 2010 Airpower 2009 NTM 2009 Radom 2013 Cihelna 2006 Cihelna 2007 Cihelna 2010 Cihelna 2012 Den Pásovce 2009 Den Pásovec 2010 Kbely Bílý Potok Olomouc Neředín Králíky, tvrz Bouda Lešany Vyškov AirPark Zruč TM Brno Krakow 2013 Muz. Orla Bialego Świdnica Košice SPSL 2008 Messerschmitt Stif. Schleißheim Cottbus Gatow Peenemünde Sinsheim Gatčina NASM Castle Air Museum Hill Aerospace Museum Pacific Air Museum USS Hornet Planes of Fame Cradle of Aviation Kennedy Space Center Midland Museum of Flight USS Interpid Hendon De Havilland Museum Le Bourget Museum Linköping Aeroseum Ängelholm Moskva Siem Reap Bukurešť War Remnants Museum Rimini Caproni Automoto Autosalon 2005 AUTOTEC 2008 Ecce Homo 2005 Ecce Homo 2006 Ecce Homo 2007 Ecce Homo 2008 Ecce Homo 2009 FMX Brno 2010 Fotky z letů Let nad Jeseníky I Let nad Jeseníky II Let v Piper L4J Praha - Chania 2007 Ostatní Priessnitzův pohár 07 Delfín OK-ATS JAS-39 Gripen Panorama Medlánky 24.2.2008 Depozit TM Brno Dargen Ignis Brunensis 2008 aukce Mariánské Láz. California agric. mus. Petroleum museum Možnosti webu

Switch to English Přidat k oblíbeným Verze pro tisk
Spřátelené weby
L-39 Výcvikový systém ATM Online www.airbase.cz www.militarybox.cz Československá PVO další odkazy

Protiponorkové zbraně


Hlubinná bomba GB-100

Toto je pouze výčet některých známých protiponorkových zbraní (hlubinné bomby, torpéda a akustické bóje) sovětského, případně ruského původu.bez záměru podrobně rozebírat jejich historii a princip činnosti

Hlubinné bomby
SK-1 Scalp Hmotnost 1600 kg, hlavice jaderná o síle 1 Kt, může být nesena vrtulníkem Mi-14PL (1 ks)
SK-3 Řízená, hmotnost 85 kg, používá ji například vrtulník Mi-14PL
GB-100 Neřízená hlubinná bomba, délka 1250 mm, průměr 214 mm, hmotnost 120 kg, hmotnost bojové hlavice 100 kg.
S3V Aktivně hydroakusticky naváděná protiponorková bomba, 4 – 8x přesnější než neřízené typy (např. GB-100), délka 1300 mm, průměr 211 mm, hmotnost 94 kg, kumulativní bojová hlavice obsahuje 19 kg výbušniny.
8F59 Ray Jaderná hlubinná bomba, používaná vrtulníkem Ka-25PLY
KAB-250PL Řízená hlubinná bomba, jedním z nosičů je vrtulník Ka-27 (8 ks)
KAB-500PL Řízená hlubinná bomba, používaná letounem Il-38
PLAB-100 Hlubinná bomba pro hloubku 300 – 800 metrů.
PLAB-250-120 Hlubinná bomba, hmotnost 123 kg, používána vrtulníky Ka-27 (8 ks), Mi-14PL (8 ks) a další.
RBK-100 PLAB-10K Clusterová bomba s hlubinnými náložemi. Jediným (?) známým nosičem je letoun Su-32FN/34.
"další neznámé typy" Další jaderné hlubinné nálože neznámých typů může nést Il-38 (2 ks), Ka-27, Tu-142 a další
Torpéda
AT-1 Do služby zavedeno v roce 1962, hmotnost 560 kg, neseno letounem Il-38 (2 ks) a vrtulníkem Mi-14PL (včetně exportních)
AT-1MV Hmotnost menší než 1000 kg (?), po jednom kuse neseno vrtulníkem Ka-27, zásoba paliva pro torpédo je nesena v nádrži pod trupem vrtulníku..
AT-2 Do služby zavedeno v roce 1964, neseno letouny Il-38, Tu-142M
ATT-1 Striž Ve službě od roku 1970, drátem naváděná verze AT-1.
T-67 Striž Od roku 1976 ve výzbroji vrtulníků Ka-25PLY, které mají na palubě 5000 metrů drátu pro jeho navádění.
APR-1 Kondor Všechna torpéda APR jsou protiponorková, mají raketový pohon a byla vyvinuta v GNNP Region. Typ APR-1 je používán letouny Tu-142M.
APR-2 Jastreb Ve službě od 80. let, hmotnost menší než 1000 kg (?), vrtulník, kterým je Ka-27 (1 ks) nebo Mi-14PL, znovu nese zásobu paliva pro torpéda. Torpédo může nést letoun A-40 (4 ks), Su-32FN/34 a další.
APR-2E Orlan Exportní verze protiponorkové střely APR-2. Neseno např. letounem A-40 (3 ks) a Su-32FN/34
APR-3 Oriel Nová protiponorková podvodní střela, určená pro hloubky do 800 metrů. Rychlost pod vodou 100 km/h je udržována podvodním raketovým motorem na tuhé palivo. Používá se na letounu A-40 (6 ks).
APR-3E Exportní varianta střely APR-3.
APR-3ME Modernizovaná raketová protiponorková střela.
Koršun Raketové torpédo pro letouny Su-32FN/34, A-40 (3 ks), ...
RAT-52 Protilodní raketové torpédo
RAT-52M Modernizované protilodní raketové torpédo.
"torpédo ráže 400 mm" Ka-25 (2 ks)
"torpédo ráže 450 mm" Tu-142, Ka-25 (2 ks)
"torpédo ráže 533 mm" Tu-142
"další neznámé typy" Tu-142 (2 ks)
Akustické bóje
Označení Alternativní Popis Použití
RGB-N RGB-56 (?) Pasivní, všesměrová Be-12 (od roku 1959), Ka-27
RGB-NM   Pasivní, všesměrová, pouze pro malé hloubky Be-12, Mi-14PL (36 ks), Ka-27 (36 ks)
RGB-NM-1 RGB-56 Pasivní, všesměrová, pro střední hloubky, pracuje 6 hodin Be-12, Mi-14PL (36 ks)
RGB-1 BM-1 Širokopásmová, BM-1 je jiná verze typu RGB-1 Be-12, Il-38 (216 ks), Tu-142
RGB-2 BM-2 Širokopásmová, BM-2 je jiná verze typu RGB-2 Be-12, Il-38, Tu-142
RGB-3 BM-3 Širokopásmová, aktivní, BM-3 je jiná verze typu RGB-3 Il-38
RGB-15 Typ 15 Pasivní, spolupracuje s aktivní sonobójí RGB-55   
RGB-16 Typ 16 Všesměrová Ka-28, Tu-142M, IL-38
RGB-25 Typ 25    Tu-142M
RGB-48   Pasivní, nová generace, pro menší hloubky, pracuje 24 hodin  
RGB-55 Typ 55 Aktivní Tu-142M
RGB-75 Typ 75    
GB-58   Nová generace Tu-142M
RMB-81   Statický detektor magnetických anomálií Tu-142M

UMGT-1ME, samonaváděcí torpédo

Torpádo je UMGT-1ME je určeno k ničení vynořených i ponořených ponorek. Torpédo má citlivé hydroakustický aktivní/pasivní naváděcí systém, který torpédo vede do prostoru nekontaktního odpálení bojové hlavice nebo přímo na cíl. Torpédo je pro usnadnění údržby modulárního designu. Existuje i cvičná varianta. Torpédo je určeno pro letouny a vrtulníky protiponorkového boje. Hmotnost je do 725 kg, hmotnost nálože 60 kg, délka 3845 mm, průměr 400 mm, průměr kontejneru s padákem 500 mm, životnost do 10 let.

ARP-3E, protiponorková střela

Střela je určena k ničení ponorek pohybujících se rychlostí až 80 km/h ve hloubkách až 600 m. Podvodní prostor je scanován hydroakustickým naváděcím systémem během spirálovitého klesání střely vlivem gravitace. Po detekci cíle je aktivován podvodní raketový motor na tuhé palivo. Střela je ve výzbroji letounů IL-38 a vrtulníků Mi-14 a Ka-28. Oproti klasickým torpédům střela vyniká svou rychlostí, díky níž střela dokáže zasáhnout cíl ještě před tím, než se stačí bránit útoku. ARP-3E váží 550 kg, bojová hlavice váží 100 kg (TNT ekvivalent). Rychlost je 120 km/h, maximální operační hloubka 800 m, pravděpodobnost zásahu 80-85%, délka 3600 mm, průměr 350 mm.

S3V, řízená protiponorková bomba

Bomba je určena k ničení ponorek v pozicích vynořeno, periskopová hloubka, ponořená do hloubky až 600 metrů, ležící na mořském dně. Bomba S3V je vybavena kumulativní hlavicí. Pravděpodobnost zásahu je 1,2 až 1,5-krát větší oproti standardním protiponorkovým bombám ve středních hloubkách, 4 až 8-krát větší ve větších hloubkách. Při skladování bomba nevyžaduje žádnou nadstandardní péči nebo testování. Bomba může být používána vrtulníky Mi-14 a Ka-28. Hmotnost S3V je 94 kg, hmotnost nálože 19 kg, rychlost potápění 16,2 m/s, úhel potápění do 60°, ??? trajectory correction system diagram sector 120°???, délka 1300 mm, průměr 211 mm.

MDM-3, mina.

Určena k ničené pomorek a lodé všech tříd. Nekontaktné zapalování je tříkanálové - akustické, elektromagnetické a hydrodynamické. Takový komplexní spouštěcí mechanismus chrání minu před odminovávacími zařízeními a chrání ji proti rušení některého kanálu a to vše po dobu až jednoho roku. Design miny zaručuje přesnost shozu a její odolnost při nárazu na vodní hladinu. Miny mohou být letouny neseny stejě jako klasické bomby. Mina váží 525 kg, hmotnost nálože je 300 kg, operační hloubka 15-35 m, rychlost letounu-nosiče může být až 1000 km/h, délka je 1580 mm, průměr 450 mm.

 

Ze vzduchu pokládané miny

Vývoj ruských min lze rozdělit do čtyř období - 1945-55, 1956-65, 1966-85 a 1986-95. Technologickými pozůstatky ještě ze 2. světové války byly miny AMD-1 a AMD-2. Nově vyvinuté miny z prvního období jsou AMD-4-1000 (1951), AMD-2M (1955) a APM (1955). Do druhého období spadají miny UDM (1961) a UDM-500 (1964). ????další období???

AMD-1 měla magnetický-indukční senzor. 1000 kg mina byla ze vzduchu shazovanou variantou pozemní miny MKD. Velikost byla 21 x 114 palců, hmotnost 983 kg, nálož 782 kg modifikovaného torpexu.

AMD-2 byla magnetická-akustická mina. Akustický senzor mohl být vysoko nebo nízkofrekvenční nebo kombinovaný. AMD-2M byla založena na bombách FAB-1500 (průměr 630 mm, délka 2900 mm). AMD-2-500M (300 kg nálože) měla senzory citlivé na 50 metrů a vzdášela se hloubkách 8 až 50 metrů po dobů 10 dnů. Inicializace šla nastavit na první až dvacátou detekovanou loď. Rychlost vypuštění byla do 700 km/h, minimální výška 500 metrů. Letoun Il-38 mohl nést 4 nebo 8 ks AMD-2.

AMD-4 je magnetická-tlaková mina, vznášející se v hloubce asi 35 metrů. Účinný rádius 700 kg nálože je 30 metrů. Počítadlo lodí je 1-21, odjištění může být nastaveno na 12 hodin až 10 dnů. Miny jsou odolnější proti odminovávacím zařízením. 500 kg varianta s 300 kg náloží má maximální hloubku ponoru při použití proti lodím 25 metrů a minimální vzdílenost mezi dvěma minami 69 metrů. U 1000 kg varianty (AMD-4-1000) je to 700 kg nálože, maximální ponor 55 metrů a minimální rozestupy min 137 metrů. Při použití proti ponorkám je maximální hloubka pro AMD-4-1000 až 200 metrů.

APM je kontaktní mina se čtyřmi senzory, do služby byla zařazena v roce 1955. Nálož váží 260 kg, běžný ponor je 2-7 metrů, maximálně 15 metrů.

MDM-3 může být pokládána do hloubky 15-35 metrů při rychlosti do 540 uzlů. Následuje tabulka základních údajů o ze vzduchu/z lodí vypouštěných min MDM.

  hloubka průměr délka hmotnost
  m mm mm kg
MDM-1 12-125 533 2860 960
MDM-2 12-125 790 2200 1413
MDM-3 8-50 450 1580/1525 525/635
MDM-4 12-125 650 2785/2300 1370/1420
MDM-5 8-300 630 3055/2400 1500/1470
MDM-6 12-120 533 2860 960

 

Poznámky:

  • Vrtulníky Ka-25PL útočí ve dvojicích. Jeden nese 36 akustických bójí pro vyhledání cíle, druhý nese torpéda a hlubinné bomby.

  • Ka-28 má systém Izumrud a bóje RGB-16

  • Obvyklá výzbroj Tu-142: 176x RGB-1 + 10x RGB-2 + 2 torpéda

  • Obvyklá výzbroj Tu-142M: 24x RBG-75 + 16x RBG-16 + 10x RGB-25 + 15x RGB-55A + AT-2 + APR-1

  • Obvyklá výzbroj Il-38: 216x RGB-1 (pro vyhledávání) případně 144x RGB-1 + 10x RGB-2 + 2x AT-1 případně jaderné hlubinné nálože; novější verze mají systém akustických bójí Izumrud a nesou bóje RGB-16 + detonující zdroje zvuku

Raketové torpédo a hlubinná mina MDM-3 pod letounem Su-32FN

 

Klasické torpédo s raketovým startovacím motorem letounu Su-32FN

Některé zdroje použitých informací a obrázků:




Přístupů od 24. 4. 2002