Protiponorkové zbraně

Hlubinná bomba GB-100

Toto je pouze výčet některých známých protiponorkových zbraní (hlubinné bomby, torpéda a akustické bóje) sovětského, případně ruského původu.bez záměru podrobně rozebírat jejich historii a princip činnosti

Hlubinné bomby
SK-1 Scalp		Hmotnost 1600 kg, hlavice jaderná o síle 1 Kt, může být nesena vrtulníkem Mi-14PL (1 ks)
SK-3		Řízená, hmotnost 85 kg, používá ji například vrtulník Mi-14PL
GB-100		Neřízená hlubinná bomba, délka 1250 mm, průměr 214 mm, hmotnost 120 kg, hmotnost bojové hlavice 100 kg.
S3V		Aktivně hydroakusticky naváděná protiponorková bomba, 4 – 8x přesnější než neřízené typy (např. GB-100), délka 1300 mm, průměr 211 mm, hmotnost 94 kg, kumulativní bojová hlavice obsahuje 19 kg výbušniny.
8F59 Ray		Jaderná hlubinná bomba, používaná vrtulníkem Ka-25PLY
KAB-250PL		Řízená hlubinná bomba, jedním z nosičů je vrtulník Ka-27 (8 ks)
KAB-500PL		Řízená hlubinná bomba, používaná letounem Il-38
PLAB-100		Hlubinná bomba pro hloubku 300 – 800 metrů.
PLAB-250-120		Hlubinná bomba, hmotnost 123 kg, používána vrtulníky Ka-27 (8 ks), Mi-14PL (8 ks) a další.
RBK-100 PLAB-10K		Clusterová bomba s hlubinnými náložemi. Jediným (?) známým nosičem je letoun Su-32FN/34.
"další neznámé typy"		Další jaderné hlubinné nálože neznámých typů může nést Il-38 (2 ks), Ka-27, Tu-142 a další
Torpéda
AT-1		Do služby zavedeno v roce 1962, hmotnost 560 kg, neseno letounem Il-38 (2 ks) a vrtulníkem Mi-14PL (včetně exportních)
AT-1MV		Hmotnost menší než 1000 kg (?), po jednom kuse neseno vrtulníkem Ka-27, zásoba paliva pro torpédo je nesena v nádrži pod trupem vrtulníku..
AT-2		Do služby zavedeno v roce 1964, neseno letouny Il-38, Tu-142M
ATT-1 Striž		Ve službě od roku 1970, drátem naváděná verze AT-1.
T-67 Striž		Od roku 1976 ve výzbroji vrtulníků Ka-25PLY, které mají na palubě 5000 metrů drátu pro jeho navádění.
APR-1 Kondor		Všechna torpéda APR jsou protiponorková, mají raketový pohon a byla vyvinuta v GNNP Region. Typ APR-1 je používán letouny Tu-142M.
APR-2 Jastreb		Ve službě od 80. let, hmotnost menší než 1000 kg (?), vrtulník, kterým je Ka-27 (1 ks) nebo Mi-14PL, znovu nese zásobu paliva pro torpéda. Torpédo může nést letoun A-40 (4 ks), Su-32FN/34 a další.
APR-2E Orlan		Exportní verze protiponorkové střely APR-2. Neseno např. letounem A-40 (3 ks) a Su-32FN/34
APR-3 Oriel		Nová protiponorková podvodní střela, určená pro hloubky do 800 metrů. Rychlost pod vodou 100 km/h je udržována podvodním raketovým motorem na tuhé palivo. Používá se na letounu A-40 (6 ks).
APR-3E		Exportní varianta střely APR-3.
APR-3ME		Modernizovaná raketová protiponorková střela.
Koršun		Raketové torpédo pro letouny Su-32FN/34, A-40 (3 ks), ...
RAT-52		Protilodní raketové torpédo
RAT-52M		Modernizované protilodní raketové torpédo.
"torpédo ráže 400 mm"		Ka-25 (2 ks)
"torpédo ráže 450 mm"		Tu-142, Ka-25 (2 ks)
"torpédo ráže 533 mm"		Tu-142
"další neznámé typy"		Tu-142 (2 ks)
Akustické bóje
Označení	Alternativní	Popis	Použití
RGB-N	RGB-56 (?)	Pasivní, všesměrová	Be-12 (od roku 1959), Ka-27
RGB-NM		Pasivní, všesměrová, pouze pro malé hloubky	Be-12, Mi-14PL (36 ks), Ka-27 (36 ks)
RGB-NM-1	RGB-56	Pasivní, všesměrová, pro střední hloubky, pracuje 6 hodin	Be-12, Mi-14PL (36 ks)
RGB-1	BM-1	Širokopásmová, BM-1 je jiná verze typu RGB-1	Be-12, Il-38 (216 ks), Tu-142
RGB-2	BM-2	Širokopásmová, BM-2 je jiná verze typu RGB-2	Be-12, Il-38, Tu-142
RGB-3	BM-3	Širokopásmová, aktivní, BM-3 je jiná verze typu RGB-3	Il-38
RGB-15	Typ 15	Pasivní, spolupracuje s aktivní sonobójí RGB-55
RGB-16	Typ 16	Všesměrová	Ka-28, Tu-142M, IL-38
RGB-25	Typ 25		Tu-142M
RGB-48		Pasivní, nová generace, pro menší hloubky, pracuje 24 hodin
RGB-55	Typ 55	Aktivní	Tu-142M
RGB-75	Typ 75
GB-58		Nová generace	Tu-142M
RMB-81		Statický detektor magnetických anomálií	Tu-142M

UMGT-1ME, samonaváděcí torpédo

Torpádo je UMGT-1ME je určeno k ničení vynořených i ponořených ponorek. Torpédo má citlivé hydroakustický aktivní/pasivní naváděcí systém, který torpédo vede do prostoru nekontaktního odpálení bojové hlavice nebo přímo na cíl. Torpédo je pro usnadnění údržby modulárního designu. Existuje i cvičná varianta. Torpédo je určeno pro letouny a vrtulníky protiponorkového boje. Hmotnost je do 725 kg, hmotnost nálože 60 kg, délka 3845 mm, průměr 400 mm, průměr kontejneru s padákem 500 mm, životnost do 10 let.

ARP-3E, protiponorková střela

Střela je určena k ničení ponorek pohybujících se rychlostí až 80 km/h ve hloubkách až 600 m. Podvodní prostor je scanován hydroakustickým naváděcím systémem během spirálovitého klesání střely vlivem gravitace. Po detekci cíle je aktivován podvodní raketový motor na tuhé palivo. Střela je ve výzbroji letounů IL-38 a vrtulníků Mi-14 a Ka-28. Oproti klasickým torpédům střela vyniká svou rychlostí, díky níž střela dokáže zasáhnout cíl ještě před tím, než se stačí bránit útoku. ARP-3E váží 550 kg, bojová hlavice váží 100 kg (TNT ekvivalent). Rychlost je 120 km/h, maximální operační hloubka 800 m, pravděpodobnost zásahu 80-85%, délka 3600 mm, průměr 350 mm.

S3V, řízená protiponorková bomba

Bomba je určena k ničení ponorek v pozicích vynořeno, periskopová hloubka, ponořená do hloubky až 600 metrů, ležící na mořském dně. Bomba S3V je vybavena kumulativní hlavicí. Pravděpodobnost zásahu je 1,2 až 1,5-krát větší oproti standardním protiponorkovým bombám ve středních hloubkách, 4 až 8-krát větší ve větších hloubkách. Při skladování bomba nevyžaduje žádnou nadstandardní péči nebo testování. Bomba může být používána vrtulníky Mi-14 a Ka-28. Hmotnost S3V je 94 kg, hmotnost nálože 19 kg, rychlost potápění 16,2 m/s, úhel potápění do 60°, ??? trajectory correction system diagram sector 120°???, délka 1300 mm, průměr 211 mm.

MDM-3, mina.

Určena k ničené pomorek a lodé všech tříd. Nekontaktné zapalování je tříkanálové - akustické, elektromagnetické a hydrodynamické. Takový komplexní spouštěcí mechanismus chrání minu před odminovávacími zařízeními a chrání ji proti rušení některého kanálu a to vše po dobu až jednoho roku. Design miny zaručuje přesnost shozu a její odolnost při nárazu na vodní hladinu. Miny mohou být letouny neseny stejě jako klasické bomby. Mina váží 525 kg, hmotnost nálože je 300 kg, operační hloubka 15-35 m, rychlost letounu-nosiče může být až 1000 km/h, délka je 1580 mm, průměr 450 mm.

Ze vzduchu pokládané miny

Vývoj ruských min lze rozdělit do čtyř období - 1945-55, 1956-65, 1966-85 a 1986-95. Technologickými pozůstatky ještě ze 2. světové války byly miny AMD-1 a AMD-2. Nově vyvinuté miny z prvního období jsou AMD-4-1000 (1951), AMD-2M (1955) a APM (1955). Do druhého období spadají miny UDM (1961) a UDM-500 (1964). ????další období???

AMD-1 měla magnetický-indukční senzor. 1000 kg mina byla ze vzduchu shazovanou variantou pozemní miny MKD. Velikost byla 21 x 114 palců, hmotnost 983 kg, nálož 782 kg modifikovaného torpexu.

AMD-2 byla magnetická-akustická mina. Akustický senzor mohl být vysoko nebo nízkofrekvenční nebo kombinovaný. AMD-2M byla založena na bombách FAB-1500 (průměr 630 mm, délka 2900 mm). AMD-2-500M (300 kg nálože) měla senzory citlivé na 50 metrů a vzdášela se hloubkách 8 až 50 metrů po dobů 10 dnů. Inicializace šla nastavit na první až dvacátou detekovanou loď. Rychlost vypuštění byla do 700 km/h, minimální výška 500 metrů. Letoun Il-38 mohl nést 4 nebo 8 ks AMD-2.

AMD-4 je magnetická-tlaková mina, vznášející se v hloubce asi 35 metrů. Účinný rádius 700 kg nálože je 30 metrů. Počítadlo lodí je 1-21, odjištění může být nastaveno na 12 hodin až 10 dnů. Miny jsou odolnější proti odminovávacím zařízením. 500 kg varianta s 300 kg náloží má maximální hloubku ponoru při použití proti lodím 25 metrů a minimální vzdílenost mezi dvěma minami 69 metrů. U 1000 kg varianty (AMD-4-1000) je to 700 kg nálože, maximální ponor 55 metrů a minimální rozestupy min 137 metrů. Při použití proti ponorkám je maximální hloubka pro AMD-4-1000 až 200 metrů.

APM je kontaktní mina se čtyřmi senzory, do služby byla zařazena v roce 1955. Nálož váží 260 kg, běžný ponor je 2-7 metrů, maximálně 15 metrů.

MDM-3 může být pokládána do hloubky 15-35 metrů při rychlosti do 540 uzlů. Následuje tabulka základních údajů o ze vzduchu/z lodí vypouštěných min MDM.

	hloubka	průměr	délka	hmotnost
	m	mm	mm	kg
MDM-1	12-125	533	2860	960
MDM-2	12-125	790	2200	1413
MDM-3	8-50	450	1580/1525	525/635
MDM-4	12-125	650	2785/2300	1370/1420
MDM-5	8-300	630	3055/2400	1500/1470
MDM-6	12-120	533	2860	960

Poznámky:

Vrtulníky Ka-25PL útočí ve dvojicích. Jeden nese 36 akustických bójí pro vyhledání cíle, druhý nese torpéda a hlubinné bomby.
Ka-28 má systém Izumrud a bóje RGB-16
Obvyklá výzbroj Tu-142: 176x RGB-1 + 10x RGB-2 + 2 torpéda
Obvyklá výzbroj Tu-142M: 24x RBG-75 + 16x RBG-16 + 10x RGB-25 + 15x RGB-55A + AT-2 + APR-1
Obvyklá výzbroj Il-38: 216x RGB-1 (pro vyhledávání) případně 144x RGB-1 + 10x RGB-2 + 2x AT-1 případně jaderné hlubinné nálože; novější verze mají systém akustických bójí Izumrud a nesou bóje RGB-16 + detonující zdroje zvuku

Raketové torpédo a hlubinná mina MDM-3 pod letounem Su-32FN

Klasické torpédo s raketovým startovacím motorem letounu Su-32FN

Některé zdroje použitých informací a obrázků:

Poslední aktualizace této stránky proběhla 22.8.2002

Lety balónem Vyhlídkové lety Zážitky

Pokud máte připomínky nebo narazíte na chybu, prosím napište

Zpět na homepage www.leteckemotory.cz

Přístupů od 24. 4. 2002