O webu
Bannery a partneři
Ankety
Cyklovýlety
Pilot Súčka
Teorie a další články
Slovník pojmů
Časté otázky
Konkrétní motory
Motorářské firmy
Zajímavé odkazy
Literatura
Expozice
For English readers
Popis zbraní
Jesenicko 2.0
ZK VFR Objects
FSbox - crashboxy
Přehled scenérií ČR
Poznatky z tvorby
Časté problémy s FS
Lock On - tutorial
Ka-50 Black Shark
3D Mark - výsledky
Kalendář akcí
Mapa leteckým muzeí
Aviatická pouť 2010
CIAF 2000
CIAF 2002
CIAF 2003
CIAF 2004
CIAF 2005
CIAF 2006
CIAF 2007
IFD 2008
Přerov 2005
Přerov 2006
Flying Rhino 2005
Flying Rhino 2007
Flying Rhino 2008
Flying Rhino 2009
Sliač 1964
Sliač 2003
Sliač 2005
Národné let. dni 2007
Malacky 2009
CSIAF 1992
Náměšť, Hradec 95/6
Náměšť 1995 a 1996
Náměšť 2006
Mošnov 1989
Den NATO 2006
Den NATO 2007
Dny NATO 2008
Čáslav 2007
Le Bourget 2007
RIAT 2009
TLP 2008
Duxford 2008
Kecskemét 2008
Airpower 2009
NTM 2009
Autosalon 2005
AUTOTEC 2008
Ecce Homo 2005
Ecce Homo 2006
Ecce Homo 2007
Ecce Homo 2008
Ecce Homo 2009
FMX Brno 2010
Let nad Jeseníky I
Let nad Jeseníky II
Let v Piper L4J
Praha - Chania 2007
Gatčina
NASM
Let. muzeum Kbely
Krakow 2007
Králíky, tvrz Bouda
Voj. muzeum Lešany
Messerschmitt Stif.
Let. muzeum Košice
SPSL 2008
Hendon 2008
De Havilland Museum
Let. muzeum Vyškov
Linköping 2011
AirPark Zruč 2010
Moskva 2011
Olomouc 2011
Schleißheim 2011
Priessnitzův pohár 07
Delfín OK-ATS
JAS-39 Gripen
Panorama
Cihelna 2006
Cihelna 2007
Pásovec 2009
Medlánky 24.2.2008
Depozit TM Brno
Ignis Brunensis 2008
aukce Mariánské Láz.
|
česky english
Supercruise
Dnes oblíbený termín "supercruise" označuje schopnost letounu dlouhodobě letět nadzvukovou rychlostí i bez použití přídavného spalování. Předpokladem pro to je především dobře navržený drak letounu s pokud možno co nejnižším nárůstem součinitele čelního odporu v transsonické oblasti.
Samozřejmě záleží také na pohonné jednotce, ta musí mít vysoký výkon a hlavně dobrou výkonnostní charakteristikou na vysokých rychlostech. Ve výhodě jsou zde motory s nižším obtokovým poměrem, protože u nich je při stejném tahu vyšší výtoková rychlost a tedy i vyšší výkon na vysokých rychlostech (okolo jednoho Machu a více).
První letoun, který v horizontálním letu překročil rychlost zvuku, aniž by použil přídavné spalování, byl P.1, prototyp English Electric Lightning dne 4. dubna 1954. Následuje (neověřený) výčet některých letounů, které údajně měly nebo mají schopnost supercruise. Ne u všech lze rychlost zvuku překonat, aniž by bylo použito přídavné spalování. U většiny letounů je podmínkou vyššího Machova čísla absence vnějších podvěsů.
SUPERCRUISE U MIG-29Zde je menší rozbor, jak je na tom MiG-29 se současnými motory a nakolik reálné je u něj mít supercruise s budoucími motory. Následující grafy obsahují průběh aerodynamického odporu letounu bez podvěsů, se čtyřmi protiletadlovými střelami, se čtyřmi 500 kg bombami, dále průběh instalovaného tahu na maximálním režimu a na režimu plného přídavného spalování. Hodnota instalovaného tahu je pro jednoduchost brána jako 80% tahu neinstalovaného. V reálu tato hodnota kolísá zhruba mezi 75 a 95%, pro tuto úvahu ale fixních 80% dostačuje. ![]() Výška letu 11 km. ![]() Výška letu 13 km. V grafech lze odečíst, že na maximální režim motorů letoun nepřekoná rychlost zvuku a zastaví se těsně pod touto hranicí, v případě konfigurace bez podvěsů je to prakticky přesně na této hranici. Pokud by jsme chtěli mít u MiG-29 supercruise s rozumnými parametry, tedy rychlost minimálně M=1.3, výška letu 11 km a podvěšeny čtyři protiletecké střely, pak jsou současné motory RD-33 svými parametry velmi vzdáleny tomuto požadavku. Při M=1.3 poskytují letounu na maximální režim společně pouze cca 35 kN tahu, kdežto aerodynamický odpor je v této konfiguraci 60 kN. K dosažení požadovaných parametrů by musely být použity motory v tahové třídě 125 kN s nízkým obtokovým poměrem, při kterém má motor lepší výkonové charakteristiky při vyšších rychlostech. Nejnovější, stále ještě vyvíjené deriváty RD-33 (např. RD-33-10M, VK-10M apod.) se k potřebnému tahu pouze přibližuji. Bohužel pro MiG-29 je právě 125 kN nejspíše strop, který se s koncepcí vycházející z RD-33 nepodaří překonat. Hodnota supercruise, kterou lze očekávat od VK-10M by se mohla pohybovat kolem M=1.1 až M=1.15, tedy relativně málo na to, aby měl tento režim letu nějaké významnější využití. Stále totiž platí, že při supercruise je spotřeba paliva výrazně vyšší, než při podzvukovém cestovním letu. HYPOTETICKÝ LETOUNUvažujme nyní hypotetické bojové letouny a zkusme vypočítat jejich letové parametry a bojové schopnosti s různými motory, různě umístěnou výzbrojí a celkově různým konstrukčním řešením. Mělo by jít o moderní, víceúčelové stroje generace 4 a 5. V případě letounu 4. generace se bude jednat o stroj podobný Su-27 s možností umístit výzbroj pouze na externí podvěsy. Letoun 5. generace bude mít zbraně primárně ve vnitřní pumovnici, aerodynamicky čistý letoun bude řešen tak, aby u něj byl usnadněn let nadzvukovou rychlostí. Stroj by se měl parametricky přibližovat americkému letounu F-22 nebo ruskému experimentálnímu MiG 1.44. U letounů budou testovány dva typy motorů - motor 4. a 5. generace. První motor bude parametricky podobný ruskému AL-31F, tedy motor se středním obtokovým poměrem (0,6), s tahem 80/125 kN bez/s přídavným spalováním a specifickou spotřebou paliva 75/200 kg.kN-1.h-1. Motor páté generace bude blízký motorům F119 a AL-41F, bude mít nízký obtokový poměr (0,3), tah 120/175 kN a specifickou spotřebu 80/180 kg.kN-1.h-1. Hodí se upozornit, že skutečný motor F119 oficiálně patří do tahové třídy 35000 liber (158,7 kN), opravdový výkon je však tajenou skutečností a k hodnotě 175 kN se může přibližovat. Při úvahách náz bude zajímat následujících pět konfigurací.
Všechny výpočty budou platit pro letovou výšku 13 km. Hmotnost naloženého letounu 4. generace je 25 tun, u letounu 5. generace to je 29 tun, letoun novější generace má o 25% větší nosnou plochu. Ztráty tahu motoru na vstupním ústrojí a trysce se budou v pro nás zajímavé oblasti pohybovat mezi 5 až 15% v závislosti na rychlosti. Velikost síly aerodynamického odporu je počítána jako součet odporu draku, indukovaného odporu a odporu vnějších podvěsů. Vstupní hodnoty jsou odhadnuty na základě manuálů podobných letounů a motorů.
Toto je graf průběhu součinitele čelního odporu draku (CX0). Letoun 5. generace je už od začátku plánován se schopností supercruise a má proto v transsonické a supersonické oblasti snížen koeficient odporu - to je zvládnuto moderními metodami návrhu tvaru letounu a absencí prvků, které zbytečně narušují aerodynamickou čistotu.
Výše je průběh maximálního tahu motoru ve výšce 13 km. Křivka motoru 4. generace odpovídá parametrům motoru AL-31F. Motor 5. generace má nižší obtokový poměr, vyšší výstupní rychlost plynů a tak i lepší výkonové charakteristiky při vyšších rychlostech.
Tento graf zobrazuje průběh celkového čelního odporu u letounu 4. generace bez/s podvěsy a u letounu 5. generace se zbraněmi v pumovnici. V grafu jsou také průběhy instalovaného tahu od dvou motorů 4. a 5. generace. Následující tabulka shrnuje poznatky odečtené z grafu. Tabulka je doplněna o předpokládanou hodinovou a kilometrickou spotřebu.
*) Zhruba taková rychlost, kdy motor běží na 75-80% svého maximálního výkonu.
Co zajímavého tato tabulka říká:
Nakonec by se ještě daly zmínit praktické důsledky supercruise u uvažovaných letounů. Zrychlení letu do středně vzdálené cílové oblastiUvažujme hypotetický konflikt USA versus Rusko. Chceme demonstrovat teoretické možnosti do služby již zavedeného F-22, tak pro roli agresora bude vybráno Rusko a jeho podzvukové bombardéry. Letouny F-22 jsou připraveny v hotovosti s 8 tunami paliva (což může být 70-80% kapacity nádrží letounu). Ve velké vzdálenosti od vlastního území jsou detekovány nepřátelské bombardéry. Mezi prvnotní detekcí a vzletem hotovostních letounů uběhne řekněme 5 minut. Letouny vzlétnou a nastoupají do výšky přibližně 13 km - během stoupání letouny uletí řekněme 100 km během 300 sekund, za spotřeby 800 kg paliva. Když k tomu připočítáme palivo pro činnost v cílové oblasti (1000 kg), palivo pro sestup (200 kg) a rezervu (500 kg), pak pro samotný let k cíli a zpět zůstává 5500 kg. Když budeme počítat, že k cíli letoun poletí M=1,65 a zpět M=0,9 a příslušné hodnoty spotřeby odečteme z výše uvedené tabulky, pak zjistíme, že letoun k prvotním 100 km může směrem k cílové oblasti uletět ještě dalších 790 km. Když vše sečteme, letoun může působit až ve vzdálenosti přibližně 900 km, do které se dostane 32 minut po vzletu a celkem 37 minut po detekování nepřátelských letounů. Za tuto dobu nepřátelské letouny uletěly 560 km. Tedy v době prvotní detekce mohly být nepřátelské letouny přibližně ve vzdálenosti 1450 km od základny letounů F-22 a zničeny pak mohou být 900 km od základny. Nyní přiblížení, jak by to bylo se staršími letouny. Dejme tomu, že množství paliva bude 7 tun. Stoupání po vzletu bude na vzdálenosti 140 km, 500 sekund, spotřeba 700 kg. Let k cíli proběhne maximální možnou podzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování, let zpět bude ekonomickou rychlostí M=0,85. Po několika výpočtech zjistíme, že maximální vzdálenost působení letounu bude na hodnotě 920 km. Do této vzdálenosti se letoun dostane za 55 minut a celkem 60 minut po detekování nepřátelských letounů. Tedy pokud by nepřátelské letouny měly být podobně jako v předchozím příkladu zničeny přibližně ve vzdálenosti 900 km od základny, musely by být detekovány už ve vzdálenosti přes 1800 km od základny. Chceme-li cíle zničit 900 km od vlastní základny, pak rozdíl vzdálenosti nutné detekce je sice "pouze" 350 km, může to však být fatálně významná vzdálenost. Pokud by jsme měli letouny 4. generace a cíle dokážeme detekovat ve vzdálenosti 1450 km, pak je dokážeme nejdříve zničit přibližně za 45-50 minut, během té doby se dostanou na 750 km od naší základny. Rozdí 150 km mezi vzdáleností 900 a 750 km může například znamenat odpálení střel s plochou dráhou letu z nepřátelských letounů. Unikání protileteckým střelámPokud má letoun možnost dlouhodobě unikat vyšší rychlostí, značně se zkracuje dosah oponentových řízených střel. V případě, že letoun uniká podzvukovou rychlostí (M=0,85), lze střely kategorie AIM-120 nebo R-77 odpálit přibližně ze vzdálenosti 35 km (při rychlosti útočníka M=0,85). Pokud letoun uniká nadzvukovou rychlostí (M=1,65), střely doletí k cíli, pokud se odpálí nejvýše z poloviční vzdálenosti, tedy přibližně 17 km. Prodloužení dosahu zbraňových systémůPokud v předchozí situaci s řízenou protileteckou střelou postavíme náš letoun se supercruise do pozice útočníka, pak by se při vyšší rychlosti mohl dosah zvýšit z 35 až na 40 km.
Některé zdroje použitých informací a obrázků:
Poslední aktualizace této stránky proběhla 10.6.2006 | 1.9.2007 | 25.10.2008 Pokud máte připomínky nebo narazíte na chybu, prosím napište Zpět na homepage www.leteckemotory.cz |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||