F107, F112, F121

FJ33, FJ44, FJX-1, FJX-2, EJ22

WR2, WR19, WR24, RM12

Williams International, USA

Dr. Sam Williams je prúkopníkem v oblasti malých proudových motorú. Firma Williams International, kterou založil, vyrábí jedny z nejmenších proudových motorú světa - a už pro vojenské účely (řízené střely, bezpilotní letouny, létající terče, velmi lehké cvičné letouny) tak i pro účely civilní (malé obchodní letouny)

F107-WR-101 je malý dvouproudový motor se dvěma protiběžnými hřídeli, pohání střelu AGM-86B ALCM. Motor využívá speciální palivo JP-10 o vyšší hustotě - při stejném objemu jako má normální letecký petrolej dodává více energie. Motor na prvním obrázku se stal muzejním exponátem v roce 1983.

F112-WR-100, vylepšená varianta motoru F107-WR-101, je dvouproudový motor se dvěma protiběžnými hřídeli, určený pro pohon střely AGM-129A ACM. Motor využívá těžce detekovatelné materiály (radarově, infračerveně, ...). Motor na obrázku byl využíván jako testovací jednotka u Williams International ve Wallet Lake, Michigan, do muzea byl předán v březnu 1992.

F121, jeden z nejmenších funkčních proudových motorú, byl od začátku projektován jako motor pro jedno použití na střelách AGM-136A Tacid Rainbow. Požadavkem byla možnost dlouhodobého skladování, ale krátká životnost - tři hodiny provozu. První F121 pohánějící střelu AGM-136A vzlétl 30. července 1984. Motor má pyrotechnický startér na jedno použití. Letové zkoušky ukázaly bezproblémovost motoru - všech 32 testú proběhlo bez potíží.

WR19 pohání prostředek Jet Belt, jakýsi létající batoh zkoušený koncem 50. let.

WR24-17 pohání létající terč programu VSTT, vyvinutý v 70. letech z terče MQM-71C

FJX-1 pohání letoun V-jet firmy Scaled Composites, zalétán byl v Oshkoshi v roce 1997.

FJX-2 je zatím ještě pokusný dvouproudový motor. Podle představ Dr. Williamse jej zkonstruoval Burt Rutan. Zkoušky začaly v prosinci 1998 ve společnosti Williams International - byl prověřen systém spouštění motoru, olejový systém, funkce dmychadla, byl měřen tah a kontrolována životnost namáhaných částí. V březnu a dubnu 2000 byl motor testován v Glennově výzkumném středisku - byla prověřována aerodynamika na simulovaných výškách 0 - 13 km. Pro letové zkoušky byl vybrán letoun V-jet. FJX-2 múže být odstraněním dmychadla, upravením vstupu vzduchu a přidáním převodovky snadno přestaven na motor turbohřídelový.

EJ22, určený pro obchodní letoun Eclipse 500, vychází z pokusného FJX-2. První dva exempláře byly dokončeny v létě 2000. Vývoj má pokračovat do roku 2003, ještě v témže roce má být certifikován, sériová výroba bude zahájena v roce 2004.

FJ44 je malý dvouhřídelový turbodmychadlový motor pro moderní obchodní a cvičné vojenské letouny. Vývoj začal v roce 1989, kdy své síly spojily firmy Rolls-Royce a Williams International (vznikla tak společnost Williams-Rolls). Motor vyniká nízkým počtem komponentú a jednoduchou konstrukcí. FJ-44-1 byl certifikován v roce 1992, první sériové kusy byly dodány v následujícím roce. Královské švédské letectvo obdrželo 245 motoru verze FJ44-1C jako náhradu za starší pohonné jednotky letounú SK 60 (Saab 105), ve Švédsku se tyto motory označují RM15 a jsou ekonomičtější než dřívější pohonné jednotky letounú SK 60. V roce 1994 byla společností Williams-Rolls vypuštěna zvětšená varianta FJ44-2, certifikaci získala v červenci 1997. Tisící motor FJ44 byl vyroben v prosinci 1999. (na malém obrázku v titulku je prúřez motorem FJ44)

V roce 2014 se objevily zprávy o novém vodochodském letounu L-39NG. Ten by měl být poháněn motorem FJ44-4M o tahu 16,89 kN. Oproti dřívějšímu AI-25TL by měl nový motor výhodu v elektrickém startéru, v digitálním řízení před FADEC, samozřejmě by měl výhody i v delší životnosti, nižší spotřebě, hluku atd. Délka motoru je 1340 mm, průměr 670 mm, hmotnost 305 kg.

Do budoucna se společnost Williams International zaměří na zvýšení poměru tahu ke hmotnosti svých motorú až na 12:1 (kolem roku 2007), lopatky turbín budou konstruovány za použití modernějších technologií, výzkum aerodynamických dějú v motoru by měl zvýšit efektivnost kompresoru a spalovací komory. Snížení nákladú na provoz má být dosaženo použitím levných kompozitových materiálú, bude uplatněna technologie na činnost motoru bez oleje a bude zabudován vylepšený monitorovací systém. Samozřejmostí je snížení hluku a množství škodlivých emisí. 

Vysvětlivky a poznámky:

• SFC ... specifická spotřeba paliva

• OP ... odtokový poměr

• NTK = počet stupňú nízkotlakého kompresoru

• VTK = počet stupňú vysokotlakého kompresoru (c = odstředivý kompresorový stupeň) 

• VTT = počet stupňú vysokotlaké turbíny

• NTT = počet stupňú nízkotlaké turbíny

• U motoru F121 je maximální výkon kolem 32 kg vyvíjen při otáčkách 45000 ot./min.

• U motoru FJ44-1A je cestovní tah 272 kg a spotřeba paliva 0,758 kg/kg/h (výška letu H=9150 m, rychlost M=0,7).

• U motoru FJX-2 je spotřeba paliva srovnatelná s pístovým motorem.

Poslední aktualizace: 29. 8. 2002