Links
other links

Nejvýkonnější motor letounů MiG-21, vznikl koncem 60. let.

R-25

Sojuz, SSSR

 

Dvouhřídelový turbokompresorový motor R-25-300 vznikl v kanceláři Sojuz pod vedením šéfkonstruktéra Sergeje Alexejeviče Gavrilova jako náhrada za motory R-13 u letounů MiG-21. R-25 se od starších typů liší novým kompresorem s vyšším průtokem vzduchu a s vyšším stlačením, v konstrukci je využito ještě více titanu než u jeho předchůdce. Úplně nová je komora přídavného spalování, která nyní může pracovat v režimu tzv. druhé forsáže, při které je po dobu maximálně 3 minut při rychlosti kolem M=1 a ve výšce do 4 km možné dosáhnout tahu až 9900 kg (tedy o 50% více než je max. tah motoru R-13). Po tuto krátkou dobu dosahují otáčky motoru 106% maximálních otáček. Tento režim je určen především pro dosažení téměř dvojnásobné stoupavosti než u MiGu-21MF. Celkem bylo během sériové výroby v letech 1971 až 1975 v Ufinském závodě NPP Motor vyrobeno přibližně 3200 kusů R-25-300 pro letouny MiG-21bis (výrobní označení bylo Izdělije 25). Výroba probíhala také v Indii firmou HAL pro MiGy-21bis indického letectva (pouze v roce 1975). Nedostatečný počet vyrobených R-25-300 neumožnil zavedení do výzbroje dalšího letounu s tímto motorem - letounu Su-15bis. R-25-300 byly zabudovány pouze do jednoho Su-15TM, který sloužil jako prototyp letounu Su-15bis. Se dvěmi těmito motory počítal i nakonec neuskutečněný projekt Su-19.

Pro letoun MiG-21-93 byl firmou NPP Motor na počátku 21. století vyvíjen motor R-25-300-94. Ten byl modernizován za účelem poskytnutí letounu dvojnásobek dosavadní elektrické energie o frekvenci 400Hz. Bez výkonnějšího generátoru by nebylo možné použití výkonného radiolokátoru ani nových řízených střel.

MiG-21bis

 

  

První kompresorový stupeň má 21 lopatek oproti 24 lopatkám u R-13.

Na druhém snímku je detail konvergentní trysky

 

Detail kruhových stabilizátorů plamene

Last update: 24.6.2004