O webu
Bannery a partneři
Ankety
Cyklovýlety
Pilot Súčka
Teorie a další články
Slovník pojmů
Časté otázky
Konkrétní motory
Motorářské firmy
Zajímavé odkazy
Literatura
Expozice
For English readers
Popis zbraní
Jesenicko 2.0
ZK VFR Objects
FSbox - crashboxy
Přehled scenérií ČR
Poznatky z tvorby
Časté problémy s FS
Lock On - tutorial
Ka-50 Black Shark
3D Mark - výsledky
Kalendář akcí
Mapa leteckým muzeí
Aviatická pouť 2010
CIAF 2000
CIAF 2002
CIAF 2003
CIAF 2004
CIAF 2005
CIAF 2006
CIAF 2007
IFD 2008
Přerov 2005
Přerov 2006
Flying Rhino 2005
Flying Rhino 2007
Flying Rhino 2008
Flying Rhino 2009
Sliač 1964
Sliač 2003
Sliač 2005
Národné let. dni 2007
Malacky 2009
CSIAF 1992
Náměšť, Hradec 95/6
Náměšť 1995 a 1996
Náměšť 2006
Mošnov 1989
Den NATO 2006
Den NATO 2007
Dny NATO 2008
Čáslav 2007
Le Bourget 2007
RIAT 2009
TLP 2008
Duxford 2008
Kecskemét 2008
Airpower 2009
NTM 2009
Autosalon 2005
AUTOTEC 2008
Ecce Homo 2005
Ecce Homo 2006
Ecce Homo 2007
Ecce Homo 2008
Ecce Homo 2009
FMX Brno 2010
Let nad Jeseníky I
Let nad Jeseníky II
Let v Piper L4J
Praha - Chania 2007
Gatčina
NASM
Let. muzeum Kbely
Krakow 2007
Králíky, tvrz Bouda
Voj. muzeum Lešany
Messerschmitt Stif.
Let. muzeum Košice
SPSL 2008
Hendon 2008
De Havilland Museum
Let. muzeum Vyškov
Linköping 2011
AirPark Zruč 2010
Moskva 2011
Olomouc 2011
Schleißheim 2011
Priessnitzův pohár 07
Delfín OK-ATS
JAS-39 Gripen
Panorama
Cihelna 2006
Cihelna 2007
Pásovec 2009
Medlánky 24.2.2008
Depozit TM Brno
Ignis Brunensis 2008
aukce Mariánské Láz.
|
Krátké popisy některých méně známých motorů
Miniprofily
Cobra Turbojet, Olympus, GTX-35VS
35S, TJ-350 atd. Cobra Turbojet Tento motor pohání nejmenší proudový letoun na světě - Cristaline Jet (nebo také Cri Cri). Palivem je propan, turbínu vyvinula firma J.E.T. původně pro bezpilotní stroje a velké létající modely. při otáčkách 1750 /s (105000 /min) dává motor 163N tahu (16,6 kg), průměr motoru činí 197 mm, délka 444 mm a hmotnost 3,1 kg. AMT Olympus (Nizozemsko) Toto je druhý možný typ motoru pro letouny MC-15R CriCri Jet, který s těmito motory může letět rychlostí 240 km/h, pokud pracuje jen jeden motor, tak je maximální rychlost 160 km/h. Motor například pohání i zmenšený technologický demonstrátor budoucího švédského bezpiloního průzkumného bojového prostředku SHARC. Hlavní uplatnění ovšem nachází u velkých RC modelů. AMT Olympus má jednostupňový radiální (odstředivý) kompresor, prstencovou spalovací komoru a jednostupňovou axiální (osovou) turbínu. Doba akcelerace motoru z minimálních otáček na maximální je kratší než 4 sekundy, deakcelerace z maximálních na minimální oráčky trvá necelé 2 sekundy. Motor nemá olejový systém, vše zajišťuje palivo. Ochrana před přetočením motoru je zajištěna mikroprocesorovou jednotkou (ECU). Palivem může být kerosin, petrolej, Jet A-1 a nebo líh (white spirit). Motor se prodává přibližně za 5500 USD (= asi 170000 Kč). TTD motorů firmy AMT
* - motor, ECU, palivové čerpadlo, baterie a teplotní senzor GTRE GTX-35VS Kaveri (Indie) Indický turbodmychadlový motor pro pohon sériově vyráběného lehkého indického bojového letounu programu Light Combat Aircraft. Vývoj byl zahájen v roce 1986 v Gas Turbine Research Establishment (GTRE) se sídlem ve městě Bangalore. Maximálního tahu mělo být dosaženo v roce 1999, montáž do LCA měla začít o tři roky později. Práce se ale přibližně o 5 let zpozdily a tak do roku 2002 bylo provedeno pouze 1200 hodin zkoušek z původně plánovaných 8000. Hlavním problémem zůstávají vibrace lopatek kompresoru, který zatím pracuje s maximálním stlačením 19,5 (z plánovaných 21,5). V roce 2003 se plánuje provedení pouze 250 hodin pozemních zkoušek včetně simulace použití ve velké výšce, která se uskuteční v březnu 2003 v institutu leteckých motorů v Moskvě. Současná špatná situace se změní v roce 2004, kdy by měl být hotov nový "nevibrující" prototyp se stejným bezforsážním tahem 5300 kg, ale s hmotností sníženou z 1100 kg na 950 kg. Vedoucí zkoušek, inženýr Hanachander, doufá, že zbývajících 6000 hodin zkoušek bude zvládnuto do roku 2005. Ještě v témže roce má být ukončena certifikace motoru, integrace do LCA skončí v roce 2007. Tah GTX-35VS je bez přídavného spalování 5300 kg, s přídavným spalováním má být přibližně 8200 - 8500 kg. Prototypy letounu musejí zatím létat s americkými motory F404-GE-F2J3 a dnes je již jasné, že první sériové letouny je budou muset mít také. Klimov 35S (Rusko) S těmito motory se původně počítalo jako s jedním možným řešením pro pohon sériových letounů Jak-130. U konstruktérů letounů neuspěly.APEX TJ-350 (JAR) Jednoproudový jihoafrický motor pro bezpilotní cílový stealth letoun. Tah 4,5 kN (asi 460 kg). Turbomeca TR281 Arbizon III (Francie)
KR7-300 (AMNTK Sojuz, Rusko) První ruský motor s krátkou životností pro nadzvukové bezpilotní prostředky, jako jsou řízené střely. Tah motoru je 21,1 kN, specifická spotřeba paliva 0,133 kg.N-1.h-1. Suchá hmotnost motoru je 380 kg, maximální průměr 645 mm a délka 2010 mm. Maximální průtok vzduchu motorem je 35,5 kg/s, nejvyšší stupeň stlačení 4,5 a maximální teplota plynů před turbínou 1057°C.
Více o motoru naleznete v článku Sergej Konstantinovič Tumansky. R95-300 (vývoj AMNTK Sojuz, Rusko; výroba ) První ruský motor pro podzvukové okřídlené střely. Vývoj začal v roce 1976, sériová výroba byla zahájena v roce 1981 a nejspíše následující rok byl motor oficiálně zařazen k sovětskému letectvu. V roce 1986 vznikla a začala být vyráběna verze R95TP-300, na výstavě Motor-2008 byl prezentován typ R95TM-300. Motory řady R95-300 jsou použity na střelách Ch-55, Ch-59 a Ch-35 Motor R95-300 je jednohřídelový, dvouproudový. Motor má automatický elektronický systém řízení, elektrický generátor o výkonu 4 kW a autnomní olejový systém. Spouštění je pyrotechnické. Z motoru R95-300 je možné odebírat vzduch pro systémy bezpilotního prostředku.
R125-300 (AMNTK Sojuz, Rusko) Jednohřídelový dvouproudový motor pro bezpilotní prostředky různého určení. Jde o dále zjednodušený derivát motoru R95TM-300, nový motor by měl motory této řady nahradit. R125 je vyvíjen od konce 90. let (jiný zdroj uvádí rok 1994). V roce 2002 byla zvažována aplikace i u letounů s posádkou. Zprávy z roku 2005 hovoří, že motor už podstoupil pozemní zkoušky a plánují se zkoušky za letu. Motor má jednostupňové dmychadlo, třístupňový kompresor a jednostupňovou turbíku. Má automatický elektronický systém řízení, elektrický generátor o výkonu 4 kW a autnomní olejový systém. Spouštění je pyrotechnické. Z motoru je možné odebírat vzduch pro systémy bezpilotního prostředku. Pro motor je charakteristická jednoduchá konstrukce a tedy i nízká výrobní cena. Stránka výrobce v roce 2008 udávaly, že projekt je minimálně ve stavu, kdy už proběhly zkoušky prototypu motoru. Na základě R125-300 mají údajně vzniknout nebo byly alespoň uvažovány varianty R123-300 o tahu do 400 kp, R127-300 s tahem do 900 kp, R130-300 s tahem do 550 kp a turbovrtulový R124-300 o výkonu 455 hp. R135-300 (AMNTK Sojuz, Rusko) Motor byl představen na výstavě MAKS 2005, jde o modernizovanou variantu R125-300. MS400 (Motor Sič JSC, Ukrajina) Nový malorozměrný motor pro pro lehké létající prostředky - letouny s posádkou, bezpilotní prostředky a taktické střely s plochou dráhou letu. Informace o tomto motoru byly poprvé prezentovány na výstavě AERO India 2005 (9. - 13. února) a High Technology of XXI - International Exhibition (Moskva, 18. - 22. dubna 2005). Ukrajinský Motor Sič má už s podobnou kategorií motorů zkušenosti, vyráběl například motory R95-300 pro střely Ch-55. Motor má vysoký poměr tahu ke hmotnosti, nízkou spotřebu, možnost dlouhodobého skladování a nízké náklady na údržbu, je odolný proti nerovnoměrnému proudění vzduchu na vstupu. Motor je spouštěn stlačeným vzduchem, je vybaven elektrickým generátorem a automatickým řídícím systémem. Verze MS400P je úprava motoru pro umístění v podvěsu pod létajícím prostředkem. Základní TTD motorů pro podzvukové bezpilotní prostředky a řízené střely.
V tabulce jsou pro srovnání uvedeny také parametry motoru 36MT, kterému je věnován vlastní článek.
R-67-300 (Sojuz, Rusko ?) Tumanského tříhřídelový, dvouproudový motor, konkurence pro RD-33 u letounů MiG-29. Motor měl pohánět letoun Su-19M, což byl Su-15 s upraveným křídlem a třemi závěsníky pod každým křídlem. Tah R-67-300 s přídavným spalováním měl být 7500- 8000 kp.
Některé zdroje použitých informací a obrázků: Komentáře k této stránce
Není možné vkládat odkazy začínající http://, použijte h**p://.
Vyhrazuji si právo bez varování mazat nevhodné příspěvky. Poslední aktualizace této stránky proběhla 14.2.2003 | 19.1.2008 | 10.11.2008 Pokud máte připomínky nebo narazíte na chybu, prosím napište Zpět na homepage www.leteckemotory.cz |