Spřátelené weby
další odkazy

Výkonný ruský motor s vektorováním taku pro moderní víceúčelové bojové letouny začátku 21. století

AL-37FU

Saturn - Ljulka, Rusko (vývoj)

Informace o tomto motoru jsou ve zdrojích velmi zmatené. Prosím berte tento text s rezervou, vznikl v roce 2002 na základě tehdy dostupných informací. Ve světle nových skutečností již tento text ztrácí na věrohodnosti. Pro více informací doporučuji text o AL-31 a AL-41.

AL-37FU je výrazně modernizovaný AL-31F, využívající některé technologie motoru AL-41F. Byl vytvořen v Kazaňském NPO pod vedením konstruktéra Anatolije Andrejeva.

O 16% vyššího tahu (oproti AL-31F) bylo dosaženo zvětšením průměru prvního stupně dmychadla o 20 mm a zvýšením teploty před turbínou na 1390°C. Specifická spotřeba paliva bez přídavného spalování vzrostla o 3%, naproti tomu množství infračervených emisí oproti předchůdci pokleslo. Konstrukční schéma 4/9/1/1 (stupně dmychadla, kompresoru a turbín) zůstalo zachováno, hmotnost vzrostla na 1660 kg. Digitální ovládací systém je již plně integrován do letového systému Fly-By-Wire. Nejvýraznější charakteristikou motoru je kulatá, v jedné rovině vektorovatelná tryska proměnlivého průřezu. U pokusných motorů je ocelová a vychyluje se čtyřmi hydraulickými válci o š15° rychlostí 30°/s, pracovní kapalinou je hydraulický olej. Sériové motory budou mít lehčí titanovou trysku, objevily se informace, že maximální výchylka může být zvýšena na 20°, hydraulickou kapalinou bude pro úsporu hmotnosti letecké palivo, pokud by hydraulika selhala, byl by aktivován nouzový pneumatický systém, který by ji vrátil do neutrální polohy. Úspěšné dokončení dvanáctiletého vývoje kulaté vektorované trysky je velkým úspěchem společnosti Saturn, protože se podařilo i při velkých výchylkách zachovat utěsněnost v místě otáčení a zabránit tak, aby horké spaliny (až 1800°C) poškodily ocasní část letounu. Tryska je řízena buď manuálně pilotem (nouzově) nebo plně automaticky digitálním letovým systémem. U dvoumotorového letounu se mohou vychylovat buď společně nebo každá na jinou stranu (diferenciálně) - to už záleží na tom, jak letový systém vyhodnotí požadavek pilota. Společnost Saturn pracuje i na 3D trysce, po dokončení jejího vývoje bude nainstalována na motor verze AL-37PP.

 

Modulární konstrukce motoru umožňuje výměnu trysky, komory přídavného spalování, směšovače proudů, nízkotlaké turbíny, dmychadla a skříně náhonů přímo na letišti. Usnadněna je také výměna poškozených lopatek prvního stupně dmychadla a všech lopatek kompresoru. Doba mezi generálními opravami je stejně jako u AL-31F stanovena na 1000 hodin provozu, celková životnost je 3000 hodin. Resurs trysky je nyní 250 hodin, u sériového motoru bude zvýšen na 500 hodin. Prodejní cena jednoho motoru AL-37FU je asi 6 mil. USD.

Nejdříve byly postaveny tři zkušební exempláře, první z nich byl připraven na pozemní testy v roce 1994. Díky objednávce Číny na několik Su-27 s motory AL-31F byl dostatek financí na odzkoušení zbývajících dvou motorů na demonstračním letounu Su-37 (prototypové označení T-10M-11, číslo 711). Nainstalovány byly v roce 1995. Program hlavních letových zkoušek proběhl v oblasti Žukovského letiště - první část (46 letů) byla uskutečněna mezi 2. dubnem a 28. srpnem 1996, část druhá byla zakončena koncem téhož roku.

Pro rozšíření motorů AL-37FU hovoří i fakt, že jsou navrženy tak, aby mohly nahradit motory AL-31F stávajících letounů řady Su-27. Ovšem zatím jsou prakticky použitelné jen na letounech Su-30MK (letoun i motor poprvé představen na Pařížském aerosalónu 1999) a na již zmiňovaných Su-37.

 

 Podle jiného zdroje je hmotnost 1600 kg.

Je ale možné, že 1660 kg platí pro prototyp a 1600 kg bude hmotnost sériového motoru.

Poslední aktualizace této stránky proběhla 18.9.2002

Lety balónem   Vyhlídkové lety   Zážitky